Frontman skupiny Pestalozzi: Mohli jsme třeba soupeřit s Lucií, ale hrajeme pro radost
Už je to přes 30 let, co z pódií začaly znít hity jako „Já si tě stejně najdu“ nebo „Magdalénka“. Skupina studentů plzeňské pedagogické fakulty založila v roce 1988 kapelu Pestalozzi. Jejím frontmanem byl rodák z Karlových Varů Petr Zahradníček.
Petr Zahradníček je pedagogem, zpěvákem, básníkem, novinářem a také politikem. Už přes 20 let žije v Lokti, kde je momentálně místostarostou. Lidé ho znají ve spojení s kapelou Pestalozzi, kde vystupuje jako frontman pod pseudonymem Petr Gardner.
Skupina Pestalozzi vznikla před 35 lety. Za tu dobu hrála na různých místech, hlavně v západních Čechách. „V devadesátkách to byla hlavně Toužim, tam jsme hráli velmi často. Rádi hrajeme v Plzni. Je tam pohodová atmosféra, jinak máme rádi jakékoliv akce, kde je velké pódium. Samozřejmě rádi hrajeme v Lokti,“ říká Zahradníček.
Jeden z největších hitů kapely nese název „Magdalénka“. Autorem textu je právě Petr Zahradníček, protože Magdaléna byla jeho životní láskou. „Byla moje první žena a samozřejmě písnička je věnovaná jí,“ dodal. Texty písní se podle něj většinou odráží právě od životních příběhů, svou fanouškovskou základnu si našly velmi rychle.
„Občas mi v Praze pár lidí řeklo, že vlastně kdybychom se na to vrhli střemhlav a šli do tý Prahy, tak bychom třeba někde soupeřili s Lucií. Nevím no, hrajeme, protože nás to baví. Úspěch není podstatný. My se tím neživíme, pro nás je radost si zahrát, a když se to líbí, je to jen dobře“.
Jak vypadá kapela v současnosti? „Hráli jsme loni několik koncertů, ale teď jsme si trošku dávali teda pauzu, protože procházíme obdobím restartu kapely. Nás baví hrát, ale musí se k tomu sejít všechny ty podmínky,“ prozradil Petr Zahradníček.
Jak vzpomíná na roky plné hudby, na první úspěchy a s jakými pocity poslouchá písně kapely dnes? Nejen na to se ptal David Forst.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
