Honba za ziskem ohrožuje demokracii v digitálním prostoru

Veřejná debata se stále častěji odehrává na sociálních sítích. Demokratické hodnoty jsou na těchto platformách ale často znevažovány a do popředí vystupuje nenávist, myslí si spisovatelka chorvatského původu žijící v Německu Jagoda Marinićová.

V článku pro německý deník Süddeutesche Zeitung se proto zamýšlí, proč politici doposud nepochopili, že takzvanou digitální demokracii nemohou utvářet sami provozovatelé sociálních sítí.

Školy nevědí, jak na mediální výchovu. Žáci je se sociálními sítěmi předběhli, říká Pelechová

Výuka (ilustrační foto)

O pravdu? Toto motto letošních Týdnů mediálního vzdělávání připomínalo důležitost rozlišování pravdivých a důvěryhodných informací v době, kdy se na sociálních sítích rychle šíří lži a dezinformace. 

Když si Marinićová zřídila v roce 2009 účet na Twitteru, byla služba teprve tři roky stará. Pro spisovatelku bylo napínavé, že mohla prostřednictvím sociální sítě komunikovat s lidmi po celém světě.

Twitter se měl stát platformou, jejímž cílem bude uživatelům přinášet radost. Už samotné slovo platforma ale podle Marinićové naznačuje klam. Ze sociálních médií se totiž staly především nástroje odvádějící pozornost lidí a jejich hlavním cílem je samozřejmě přinášet bohatství majitelům.

Nadbíhání cenzorům

Problémem současnosti je pak prý to, že sociální sítě se snaží uspokojit všechny své uživatele. Zakladatel Twitteru Jack Dorsey například minulý týden obhajoval rozhodnutí nezablokovat Alexe Jonese, známého amerického konzervativního novináře a konspiračního teoretika.

Dnes mají lidé díky sociálním sítím svět složený ze střípků, říká Josef Šlerka

Josef Šlerka

„Myslím, že v čele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky potřebuji schopnost poslouchat a hledat minimální shodu. V českém prostředí panuje představa, že každý má svůj velký a silný názor a čím je člověk vzdělanější, považuje za důležitější rozdíly mezi svým a cizím názorem. Pro mě je důležité poslouchat lidi a hledat mezi nimi spojnici, hledat pluralitní pojetí,“ říká sémiotik a odborník na analýzu dat ze sociálních sítí Josef Šlerka, nedělní host Barbory Tachecí.

Největší sociální síť na světě Facebook se zase zdráhá odstraňovat příspěvky popíračů holokaustu. A Google se vychloubá tím, že brzy bude moct představit vyhledávač, se kterým se spokojí také cenzoři v Číně. V kalifornském Silicon Valley se tak, zdá se, potýkají s nejdůležitějšími otázkami týkajícími se svobody projevu.

Pro autorku článku je však problematické, že se tam o těchto otázkách zároveň rozhoduje. Jakýkoli opoziční hlas internetových uživatelů proti verdiktu prý přitom přichází vniveč. Marinićová se navíc domnívá, že mnoho politiků dosud nepochopilo, jak velkou mocí majitelé sociálních médií disponují.

Brexit díky Facebooku

Politici, kteří prozřeli, vliv platforem využívají ve svůj prospěch a k rozdělování společnosti. Komentář mezi takové řadí třeba Nigela Farage, bývalého předsedu protievropské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP). Právě Farage může podle Marinićové za výsledek hlasování o brexitu poděkovat šéfovi Facebooku Markovi Zuckerbergovi.

Německo se snaží zkrotit Facebook. Mazací centra mají tisíce zaměstnanců

facebook

Německo se snaží zkrotit Facebook a čerpá přitom poučení z vlastní historie. Americký deník New York Times se rozepisuje o snahách Berlína řešit jeden z nejzávažnějších problémů, kterému čelí moderní demokracie.

Americký informatik a umělec Jaron Lanier ve své nedávné knize uvedl deset důvodů, proč by si lidé měli zrušit účty na sociálních sítích. V Německu se však debata o sociálních médiích zatím vede jen na úrovni toho, jakým způsobem vzniká závislost uživatelů nebo jaká je digitální kompetence dětí a mládeže, dočteme se v Süddeutesche Zeitung.

Na takové otázky je možné najít více méně uspokojivé odpovědi. Ale pokud se položí dotaz, jak se bude vyvíjet demokracie a občanská společnost, pokud bude veřejná debata na internetu i nadále prostředkem zbohatnutí, odpověď už tak příznivá nebude, myslí si spisovatelka Marinićová.

Lajky jako droga

Zatímco klasická média mají informovat, sociální sítě chtějí být místem, kde se debatuje. Vzepřou se ale třeba zmiňovanému konspirátorovi Jonesovi, který vzbuzováním velké pozornosti vydělává samotné službě peníze?

Mnozí „disidenti“ světa informačních technologií varují před manipulací s pozorností, před hormonem dopamin, který hraje významnou roli u vzniku závislostí. Tito lidé mluví o experimentu, jehož se lidstvo účastní. Algoritmy sociálních médií jsou podle nich naprogramovány tak, aby uživatele radikalizovaly, což na sítích podporuje interakci.

Lidé tak v prostředí internetu tráví stále více času a digitální debaty nahrazují tradiční formy účasti na diskuzi. Prostí lidé i odborníci přenášejí své aktivity do on-line světa, z něhož jsou digitální analfabeti přirozeně vyloučení. Informatik Lanier lamentuje, že sociální média „nenávidí lidské duše“.

Platforma pro platící

Mark Zuckerberg rád ujišťuje, že Facebook je platforma pro všechny myšlenky. Říká to způsobem, jako kdyby se ideje na této síti stávaly neutrálními. Nicméně i zde je pravdou, že vyhrává ten, kdo nejvíce zaplatí, píše Marinićová.

Za příklad uvádí německé ministerstvo spravedlnosti, které se stalo jedním z největších inzerentů na Facebooku v době, kdy se ve spolkové republice zaváděla legislativa proti nenávisti na internetu Ještě více do reklamy investovalo ministerstvo obrany se svou náborovou kampaní.

O tom, jestli by se noví vojáci měli rekrutovat na školách, se kdysi vedly debaty. Pomocí internetu se ale nyní verbují dokonce už i v dětských pokojích. Výsledkem je, že ještě nikdy nemělo o službu v německé armádě zájem tolik nezletilých.

Nebezpečný internet

Dilema tedy zní, že kritici často poukazují na rizika sociálních sítí, zároveň je ale mnohdy potřebují, aby oslovili vlastní cílovou skupinu. Především pak klasická média nekriticky přejímají digitální příběhy podle hesla „co hýbe internetem, to se musí otisknout“. Sklízejí ale především úšklebky, protože noviny publikují to, co na internetu proběhlo už včera.

Demokracie v digitálním světě je v ohrožení, zůstane-li v rukou technologických společností ze Silicon Valley, tvrdí chorvatská spisovatelka. Upozorňuje, že pro ochranu demokratických hodnot na internetu v současnosti neexistuje žádná strategie.

Někteří se sice za ně bojovat snaží, jejich vystupování však mnohdy postupem času sklouzává do podoby blízké právě trollům, proti kterým původně vyrazili na zteč.

Na službách volně dostupných všem uživatelům se často apeluje na empatii. Internet však zůstává nebezpečným místem, kde nemůže docházet k hlubší pozitivní proměně společnosti. Informační dálnice nyní spíše potřebuje dobré psychoanalytiky, kteří by uživatele naučili prohlédnout mobilizační mechanismy sociálních sítí.

Místo toho se ale „válečné zóny“ rozšiřují. Střet se tak odehrává v kyberprostoru, namísto demokratických institucí nebo ulic, konstatuje na závěr Jagoda Marinićová.

autor: Jakub Rerich
Spustit audio