Ivan Štern: Kterak nediskriminovat nás učí Španělé
Němečtí Romové, jsou-li označeni za cikány, cítí se uraženi podobně jako Židé, když někdo o nich mluví jako o židácích. Nelze si totiž nevybavit nacistický holocaust. Přesto, tak soudí německý romský aktivista Gianni Jovanovic, si jazyk, aniž by měl ambici urážet, dál drží takový pojem jako kupříkladu cikánská pečínka. Připomíná, že si po staletí na takové pečeni pochutnávali nejen Romové.
Podle studie společenství RomnoKher diskriminace Romů v Německu do jisté míry ustupuje. Znát je to na dosahovaném stupni vzdělání podle jednotlivých generací. Čím mladší, tím je ve studiu úspěšnější.
Čtěte také
Avšak urážlivý postoj k Romům, označovaných za cikány, trvá. I mezi dětmi. Zhruba 40 procent jich má osobní zkušenost se šikanou. Oslovení „cikáne“ je tou nejmírnější. A 80 procent z nich se v systému německého vzdělávání cítí být diskriminováni.
Podobné závěry přináší i vládní zpráva o stavu romské menšiny u nás. Za pozornost stojí její zmínka o diskriminaci uprchlých Ukrajinců romského původu. Na rozdíl od ostatních uprchlíků před válkou na Ukrajině byli úřady podrobováni zvýšeným kontrolám a mnohem přísnějším podmínkám.
Jít proti předpojatostem
Jejich přibytí do Česka mělo být motivováno získat poskytovanou sociální podporu. Předpojatost, jež dala volný průchod zdejšímu latentně přítomnému anticiganismu, vyvolala domněnka, že mají vedle ukrajinského také občanství maďarské. Ukázalo se, že šlo o fámu. S dvojím občanstvím bylo jich pouze 150 z celkového počtu asi 5 tisíc příchozích.
Čtěte také
Jestliže se Němci mohou pochlubit alespoň jedním evropským poslancem romského původu, u nás se nevyskytuje ani tato bílá vrána. Na nedávném parlamentním semináři se přítomní poslanci bez ohledu na politickou orientaci sice chlubili, kterak mají osobně vlídný vztah s konkrétními Romy. Jakmile ale měli odpovědět na otázku, proč jejich strana neumístila na svoji kandidátku jediného Roma, měnili téma hovoru.
Neschopnost postavit romskou menšinu na roveň většinové společnosti a stále ji držet v dílčí anebo v úplné sociální vyloučenosti není jen německý nebo český problém. Problém je to celoevropský. Svědčí o tom strategický rámec zrovnoprávnění Romů, vypracovaný evropskou komisí s cílem dosáhnout žádoucího rovnosti v roce 2030.
Jako vzorová země nám může posloužit Španělsko. I když i zde Romové se šesti a více křížky z drtivé většiny jsou analfabety, mladší generace se ve vzdělanostní úrovni blíží už na dosah většinové společnosti. Španělé tak berou půdu pod nohama populistům.
Evropě vzkazují, že zápas s populisty nelze vyhrát, nadbíhajíce jim, a že voliči dokáží ocenit, když jim politici dají najevo, že se nebojí jít i proti jejich předpojatostem.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
