Jak vypadá dobrá smrt? „Lidé si přejí důstojný odchod bez bolesti, v čistotě a s těmi nejbližšími,“ popisuje lékařka

Pacienti si prý často kladou otázku, jak vlastně vypadá přirozená, dobrá smrt. „Za mě je to taková smrt, kterou si člověk pro sebe přeje… Lidé si přejí, aby byl jejich odchod důstojný, mezi což patří i to, aby mě to nebolelo, abych mohl být v čistotě a s lidmi, které mám rád.“

Čtěte také

„Chceš-li být něčím otrokem, nenáviď ho.“ Ridina Ahmedová o nové podcastové sérii Odpustit?

Mlčochová popisuje, jak si lidé většinou představují, že naplní svůj život přes všechny vývojové fáze. „Ale já tu mám pak mladé lidi, kteří mají závažnou nemoc a blíží se k úmrtí. A ti opravdu nestihli projít všechny důležité věci v životě.“

„Teď jsem měla jeden mladý pár, a když jsme se bavili o konci života, tak já jsem jim říkala, že bych jim přála, aby se mohli odehrát v tom čase, který je před nimi, pro ně důležité věci. A oni mi na to odpověděli: ‚Tak nám dejte dalších 60 let života.‘ A to je pro mě známka toho, že některé věci se opravdu můžou naplnit až s věkem.“

Jak sdělovat nepříznivé zprávy?

Lékařka se také zabývá výukou mediků, které učí, jak sdělovat nepříznivé zprávy. „Zjišťujeme, že studenti medicíny se s tím pravidelně nepotkávali, a snažíme se to změnit v rámci systému zdravotní péče, aby student, který vychází jako hotový lékař z fakulty, uměl sdělovat nepříznivou zprávu.“

Čtěte také

Paliativní péče je víc o životě než o smrti. Snažíme se lidem pomoci s tím, aby zbytek jejich života byl co nejlepší a nejdelší, popisuje ředitel Centra paliativní péče Loučka

„Dá se to naučit, ale vyžaduje to určitou zkušenost. Máme na to taky protokoly, které nám pomáhají tím projít. Ale já vždycky studentů medicíny říkám, že každý člověk je jiný, že protokol je jedna věc, může nám pomoct následovat nějaké kroky, ale pak je tam ten člověk před námi a my se musíme naučit interagovat s ním individuálně,“ nastiňuje.

Důležité je podle ní vědět, zda dotyčný vůbec stojí o to, abychom mu sdělili nepříznivou zprávu. „Máme takovou představu, že přijdeme k pacientovi a řekneme mu, že pro něho máme nepříznivé zprávy, ale ten krok, který tomu má ještě předcházet, je se ho zeptat, jestli si přeje tento typ zpráv slyšet, a pak teprve můžeme pokročit k tomu sdělení.“

Dále je prý třeba dobře připravit prostředí, kde ke sdělení zprávy dojde. „Tedy zajistit tomu pacientovi dostatečné soukromí, mít pro něj připravený dostatek času. A v dalším kroku ověřit jeho porozumění, jakým způsobem to sdělení pochopil.“

Proč je v paliativní péči důležitá atmosféra přijetí? Jak v sobě najít laskavost a respekt vůči pacientům a pacientkám? Umí dnešní medici a medičky sdělovat nepříznivé zprávy?Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu. Moderuje Petr Vizina.