Jako léčit rakovinu zaříkávadly. Navrhovaný závěr klimatické konference je pro Západ zklamáním, popisuje zpravodaj

Návrh textu připravovaly Spojené arabské emiráty, které mají v ropném průmyslu své zájmy, současně se ale snaží svou ekonomiku diverzifikovat a rozvíjet i obnovitelné zdroje.

Čtěte také

Spojené ropné emiráty. Proč se z klimasummitu v Dubaji může stát fosilní konference

„V tom se liší od sousední Saúdské Arábie, kterou se Emiráty snažily přetáhnout na stranu většiny zemí, které se snažily do textu prosadit konec fosilních paliv. Saúdská Arábie ovšem stála v čele odporu,“ popisuje.

Podle Kaliby by bylo bezprecedentní, pokud by klimatická konference ve středu skončila bez schválení závěrečného textu. O textu nyní usilovně jednají jednotlivé bloky zemí. Jedním z nich je Evropská unie, která na konferenci vystupuje s předjednanou pozicí a vágní návrh textu ostře kritizuje.

Hned v úvodu konference se sice podařilo sjednat dohodu o klimatických reparacích ve prospěch zemí, které se potýkají s dopady změn klimatu. „Finanční příspěvky a přísliby ale zatím pokrývají ani ne jedno procento ročních potřeb. Navíc jsou zatím jednorázové, takže není vyřešeno, jak ten fond bude fungovat,“ přibližuje zpravodaj.

Bitva o budoucnost

Konference měla najít shodu na tom, že situace ohledně klimatu je vážná, jak ukazují závěry inventury Pařížské dohody, která byla schválena před osmi lety. V té se státy shodly, že je v nejlepším zájmu lidstva udržet oteplení pod dvěma stupni ve srovnání s předprůmyslovou érou, tento cíl se ale nedaří naplňovat.

Čtěte také

Rozvoj ekonomiky pomocí fosilních paliv není samospásný. Mnohé africké státy jsou v ekologii dál než my, říká vědkyně Harmáčková

„Bývalý viceprezident Mezinárodního panelu pro změnu klimatu, který sestavuje vědecké zprávy, to přirovnal k tomu, že vám diagnostikují rakovinu a ve snaze ji léčit přijdete se zaříkávadly. V takové situaci teď jsme s tím návrhem textu,“ dodává Kaliba.

Podle vědců je nutné do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů skoro o polovinu, v návrhu textu se ale hovoří až o roku 2050. Fosilní korporace se dnes prý snaží přesvědčovat africké země, aby vyjádřily své právo na rozvoj, a to na základě ropy, uhlí a plynu.

„Ovšem pro snahu udržet lidstvo pod dvěma stupni oteplení bude klíčové, aby k rozvoji docházelo na základě obnovitelných zdrojů energie, případně jiných alternativ. Ve třetím světě se bude odehrávat velká bitva o to, jestli tento přechod zvládneme,“ zdůrazňuje.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus. Moderuje Šárka Fenyková.