Jan Fingerland: Robotičtí rabíni aneb umělá inteligence mění všechno, i judaismus
Pesach, připomínka vyjití hebrejských otroků z Egypta, je jedním z ústředních svátků židovského roku. Ten letošní, který připadá na tyto dny, se poprvé koná v období, kdy do našich životů vstupuje umělá inteligence.
O zapojení AI, totiž umělé inteligence, se v těchto týdnech debatuje zvláště zapáleně, protože několik firem zdarma veřejnosti zpřístupnilo tuto novou technologii. Zdá se, že ovlivní úplně všechno, a jak se domnívají Židé, nějak zasáhne i judaismus.
Čtěte také
Znát je to právě teď, když začal osmidenní Pesach. Během tohoto svátku se večer a v noci čte Hagada, pesachový příběh, obvykle vyvedený jako kniha plná textů různého druhu a navíc obvykle nějak pěkně výtvarně vyvedená, případně ilustrovaná.
Dva jeruzalémští autoři krátce před pesachem vydali vůbec první Hagadu, která vznikla za pomoci umělé inteligence. Použili přitom právě běžně dostupné nástroje pro generování textů i obrázků, jako je ChatGPT nebo Midjourney, s nimiž si v tuto dobu pohrávají miliony lidí po celém světě.
Pizza místo macesu
Oba zmínění autoři už použili programy pro svou profesionální práci a knihu nazvali Haggad.AI, přičemž průvodcem je ikonka rabína zvaného Rabb.AI. Během práce naráželi na nejrůznější obtíže. Když měla umělá inteligence zobrazit maces, tedy nekvašený chléb, vytvořila cosi, co nápadně připomínalo pizzu.
Čtěte také
Současně umělá inteligence vynalézala zcela nové interpretace starých textů, vložila třeba jednomu významnému rabínovi do úst návrh na změnu pořádku sederové večeře, přičemž seder vlastně znamená právě „pořádek“. Autoři se rozhodli tento návrh zachovat, protože takový přístup prý lidi nutí, aby se nějak nově dívali na svou vlastní tradici.
Není to jediný pokus tohoto druhu. Jiný autor uveřejnil k dispozici online svůj dodatek k tradičním Hagadám pod názvem haggadot.com, a to za pomoci ChatGPT a DALL-E. Umělá inteligence na autorovo požádání vytvořila pesachové požehnání v shakespearovské angličtině nebo modlitbu při mytí rukou v podobě japonského haiku. Postarala se i o výtvarnou stránku, například ve stylu kubismu, fotografického realismu nebo staré reklamní grafiky.
Rozum vlastní i cizí
Zcela jinak k věci přistoupila jeruzalémská grafička Dana Greenová, která vytvořila sérii fiktivních selfie, jaké by vznikly, pokud by účastníci Exodu měli k dispozici smartphony. Takto se jako zaznamenala Mojžíšova maminka, jak vkládá svého synka do košíku na břehu Nilu, jak se na věc díval faraón, Egypťané postižení deseti ranami a také sami Izraelité prchající přes rozdělené moře.
Čtěte také
Na věc existují nejrůznější názory, a to jak co se týče použití při tvorbě uměleckých textů a obrázků, tak v duchovní oblasti.
Zmínění výtvarníci umělou inteligenci vítají a těší se na její využití, prý jim umožní rozšířit obrovsky tvůrčí možnosti, toho, že by přišli o práci, se nebojí.
Mnohem obezřetnější jsou duchovní. Americký rabín Shlomo Litvin sice už počátkem roku přednesl kázání sepsané právě chatbotem. Jiní jeho kolegové jsou jiného názoru. Obávají se znevážení své práce a také upozorňují, že právě judaismus je založen na osobním a angažovaném studiu starých textů.
Paradoxní je, že to tak vidí i umělá inteligence, která sama v první zmíněné Hagadě své čtenáře upozornila, že by měli k jejímu dílu přistupovat s otevřenou myslí a kritickým pohledem a používat svůj vlastní úsudek, a odvolala se při tom na biblickou knihu přísloví: „Prostoduchý kdečemu důvěřuje, kdežto chytrý své kroky promýšlí“.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
