Jan Fingerland: Válka miliardářů aneb Má Bloomberg šanci?
V dějinách Spojených států se ještě nikdy žádný nestranický kandidát nestal prezidentem. O nezávislé kandidatuře nyní uvažuje Michael Bloomberg a je připraven investovat do své kampaně miliardu dolarů. Má šanci? A jak jeho případný vstup do boje o Bílý dům ovlivní americkou politiku?
Hned na začátku uveďme, že Bloomberg, úspěšný podnikatel a později dlouholetý starosta New Yorku, prozatím jen začal o své kandidatuře uvažovat. Je docela dobře možné, že mu postačí, když ovlivní volební kampaň směrem, který považuje za správný.
Bloombergův záměr je totiž nutné chápat především na pozadí toho, co se v Americe kolem voleb prezidenta děje. Na jedné straně je to nečekaný a pro řadu republikánů nepříjemný vzestup šancí Donalda Trumpa na republikánskou kandidaturu.
Akcie jiných politiků, jako je Ben Carson nebo donedávna velmi nadějný Marco Rubio, značně klesají, pokud vezmeme v úvahu průzkumy ve státech, kde brzy začnou primárky. Za Trumpem se navíc drží silně konzervativní Ted Cruz, pro běžného amerického voliče možná méně stravitelný než prostořeký Trump.
Velmi podobný proces se ovšem odehrává i u demokratů. Donedávna zdánlivě nepotopitelná Hillary Clintonová ztrácí tempo a její pozici značně ohrožuje dosud údajně nevolitelný silně levicový politik Bernie Sanders. Proti sobě by tak v prezidentských volbách mohli stanout pravicový populista Trump a levičák Sanders.
Zřejmě právě takovou konstelaci by za svou příležitost – nebo možná i povinnost? - považoval zmíněný byznysmen Bloomberg, který si pěstuje pověst neideologického pragmatika, kterého nejvíce zajímá řešení problémů. Pokud by totiž kandidoval proti Hillary Clintonové, znamenalo by to v určitém ohledu, že napomáhá Trumpovi porazit demokratickou političku a to asi Bloombergovým záměrem není.
Ideologicky má totiž Bloomberg blíž ke Clintonové a tak by vlastně rozdělil hlasy protitrumpovského tábora. Bloomberg totiž vlastně vyznává podobné názory jako pravděpodobná demokratická kandidátka: je pro rozsáhlé programy veřejného zdravotního zabezpečení, omezení prodeje zbraní, sňatky homosexuálů a další prvky americké levicově liberální víry. Stejně tak Bloomberg neskrýval pobouření nad protiimigrantskými výroky Donalda Trumpa.
Sama Clintonová vyjádřila přesvědčení, že Bloomberg bude kandidovat, jen pokud ona v primárkách neuspěje. Může to být jen její přání. Bloomberg se prý v soukromí o Clintonové vyjadřuje velmi kriticky jako o političce, která ho zklamala.
Nelze však ani vyloučit, že třiasedmdesátiletý podnikatel a politik opravdu hodlá být prezidentem, neboli že podlehl své známé ctižádosti zastávat veřejné funkce. Jeho pozornost tentokrát mohla přitáhnout skutečnost, že Američané jsou otrávení politiky z hlavního proudu, jak se ukazuje na dosavadních úspěších „alternativců“ Trumpa a Sanderse, a také skutečnost, že se americká stranická politika stále více ideově vyhrocuje.
Bloomberg by pak v samotných volbách mohl sám sebe nabídnout jako alternativu k zavedeným zvyklostem i k politickým extrémům. To může hrát v jeho prospěch, stejně jako proti němu. Tak jako by mohl být Bloomberg volitelný pro obě strany, mohl by být pro oba tábory těžko stravitelný. Na jedné straně sice vypadá vedle Trumpa i Sanderse jako vrozená umírněnost a rozumnost, ale na druhou stranu je zrovna tak pro řadu lidí velmi těžko přijatelný.
Zatímco pro pravičáky a konzervativce je Bloomberg moc levicový, pro levičáky je tento muž s dobrými kontakty na Wall Streetu a schopností financovat svou vlastní kampaň miliardou dolarů ztělesněním všeho, kvůli čemu volí demokraty, zejména budeme-li mluvit o příznivcích Bernieho Sanderse.
Šance Michaela Bloomberga jsou, měřeno současným stavem věcí, velmi malé. Ve Spojených státech se ještě nikdy nikdo nestal prezidentem bez podpory jedné ze dvou hlavních stran. Stejně tak se nestal prezidentem žádný židovský kandidát, což by se ovšem vztahovalo jak na Bloomberga, tak i na Sanderse. A také pro mnohé Američany paradoxně není dobrým doporučením, když je někdo extrémně bohatý – což by zas hrálo i proti dalšímu miliardáři, realitnímu magnátu Trumpovi.
Stejně tak bychom mohli tvrdit, že se do Bílého domu ještě nikdy nedostala žádná žena, jako je Hillary Clintonová, nebo žádný Hispánec, jako Ted Cruz, ještě k tomu narozený v Kanadě. Nadcházející volby nevyhnutelně budou plné prvenství, je ovšem otázka, zda z toho bude těžit právě Bloomberg.
Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
