Jeden krok do lesa, druhý do Afriky. Zpravodajka Zdeňka Trachtová Bruselu doslova propadla

Metropoli Belgie máme v posledních letech spojenou hlavně s evropskými institucemi, ale život v Bruselu nabízí mnohem víc než jen evropskou politiku. Své už o tom ví Zdeňka Trachtová, která před rokem na pozici tamního zpravodaje vystřídala Viktora Daňka. Svoje zkušenosti se životem v Belgii posluchačům pravidelně zprostředkovává ve svých reportážích pro Zápisník zahraničních zpravodajů. V zápisníkovém speciálu si o svém „novém domově“ povídala se Štěpánem Pokorným.

Specifikum bruselského zpravodajského postu je samozřejmě především v zaměření na dění v Evropské unii a NATO. To s sebou nese i časté přesuny mezi jednotlivými institucemi, které sídlí kromě Belgie také ve Štrasburku a v Lucembursku.

Čtěte také

Stále na cestě

„Moje dny vypadají tak, že neustále pendluji mezi budovou Rady EU, Evropským parlamentem, občas zajedu do centrály NATO. Občas vyjedu i do nějakého dalšího státu, když se třeba koná nějaký summit v dalších státech Evropské unie,“ potvrzuje Zdeňka Trachtová.

„Loni jsem takto byla například ve Španělsku v Granadě. To byl nádherný, neformální summit Evropské rady spojený i s opravdu příjemným výletem.“

Po počáteční nejistotě na novém postu se už Zdeňka Trachtová v Belgii zabydlela: „Už vím, kde co je, jakým metrem třeba dojedu do budovy Evropské komise. Byť stále tedy bojuji s nějakými administrativními záležitostmi. Například za ten rok se mi stále nepodařilo získat kartičku stálé akreditace do NATO, protože to obnáší opravdu hodně běhání, papírování a i mailování.“

Autoři podcastu Bruselské chlebíčky Anna Urbanová, Zdeňka Trachtová a Filip Nerad

Roztomilý nepořádek

Brusel jako takový si ale zpravodajka už stihla doslova zamilovat. „To město je úžasné. I když tento názor hodně lidí nesdílí, tak mně se tam tedy hrozně líbí,“ říká. „Líbí se mi, jak je to město živé, multikulturní, barevné, stále se tam něco děje. Má úžasnou energii. Dokonce jsem si zamilovala i některé věci, které na něm třeba někteří úplně rádi nemají,“ usmívá se.

Čtěte také

A jako příklad uvádí systém svozu odpadu. V Bruselu totiž vůbec nenajdete popelnice. Obyvatelé třídí odpadky do barevných pytlů a v určené dny je nechávají volně před domem. „Takže ulice v Bruselu vypadají tak, že tam jsou neustále před domy vyházené pytle s odpadky, které popeláři občas přijedou a naloží,“ popisuje Zdeňka Trachtová.

Ale zatímco hodně lidí kvůli tomu řadí Brusel mezi špinavější evropská města, zpravodajce Českého rozhlasu tento systém svozu odpadků přijde „svým způsobem vtipný a roztomilý“.

Jeden krok do lesa, druhý do Afriky

Říká se, že Brusel je také jedním z nejzelenějších měst v Evropě. „Je tam spousta opravdu krásných, velkých, rozlehlých parků. Já třeba bydlím nedaleko parku, který navazuje na obrovský les jménem Forst. Jeden z nejstarších bukových a dubových lesů v Evropě. A když jsem se tam přestěhovala, tak jsem byla docela překvapená, že takto krásné hluboké lesy v Belgii existují,“ líčí zpravodajka.

Čtěte také

Bydlí v jižní části města nedaleko unijních institucích. „Je to africká část, protože bývalou belgickou kolonií bylo Kongo, a tak se sem v minulosti spousta jeho obyvatel přestěhovala. A usazovali se zejména v této čtvrti,“ vysvětluje Zdeňka Trachtová.

„Tam na vás Afrika opravdu dýchá. Je tam jedno africké kadeřnictví a holičství vedle druhého, kde si můžete nechat udělat copánky a různé africké typy účesů, ale také spousta afrických bister, restaurací nebo obchůdků, kde prodávají různé typy zeleniny, které nikde jinde v Belgii neseženete.

Kam chodila v Bruselu na vyhlášené hranolky Angela Merkelová? Čím ji okouzlilo „městečko duchů“ nedaleko Antverp? Jak tráví svůj volný čas a kterou místní tradici by Zdeňka Trachtová ráda zavedla i v českých městech? Poslechněte si celý Speciál Zápisníku zahraničních zpravodajů.

Spustit audio

Související