Jeden z posledních němých filmů se natáčel v Budějovicích, tisk ho popisoval jako silně erotický
Éra němých filmů končila někdy v polovině trvání první Československé republiky. Jeden z úplně posledních neozvučených filmů Osud tří srdcí se natáčel na jihu Čech, v Českých Budějovicích a blízkém okolí.
Šlo o soukromý filmařský počin z let 1928 a 1929, který financoval tehdejší továrník a majitel slévárny Julius Škrlandt. Nakonec, on sám si ve snímku zahrál s profesionálními, ale především amatérskými herci.
Hlavním, místy až nejasným dějem je milostná zápletka zasazená do rozdílných sociálních vrstev. Na filmu je však cenná především jeho dokumentární hodnota. Krajina kolem Dobřejovic, Vrbenské rybníky, železniční trať na Hlubokou i českobudějovické reálie – ulice, plovárna, nádraží i obchody dnes vyvolávají snahu o srovnávání s nynějším stavem.
Osud tří srdcí byl tehdejší společností přijat rozporuplně. Zatímco herečky Kamila Gruberová a Vlasta Marčanová sklízely pochvaly, tisk psal o silně erotickém filmu. Některé pohoršující scény musely být dokonce cenzurovány.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Související
-
Hromadné utracení všech koček na území Českých Budějovic v létě 1924 se stalo celonárodním skandálem
Kočičí aféru lze bezesporu považovat za největší skandál, k němuž došlo v historii Českých Budějovic. V červnu 1924 se mezi budějovickými kočkami začala šířit vzteklina.
-
Šaškova abalda na budějovickém náměstí prodávala kuřácké potřeby i časopisy. Dlouho však nevydržela
V období první republiky se skladník Karel Šašek z Hroznové ulice v Českých Budějovicích rozhodl, že se svými dalšími dvěma společníky založí firmu. Trafiku. A ne malou.
-
Budějovická „Lannovka“ nemá s lanovkou nic společného. Nese jméno loďmistra a obchodníka Lanny
Místní název „Lannovka“ vyvolává v těch, kteří České Budějovice příliš neznají, otázku po ocelových lanech a zavěšených sedadlech. Obyvatelé a častí návštěvníci ale ví své.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
