Ještě na okraj Zemanových reakcí ke kauze Olovo

16. listopad 2000

Je přirozené, že deník Mladá fronta Dnes, který se dostal do centra případu Olovo, věnuje této záležitosti i hodně nadstandardní pozornosti. Ve svém úterním vydání asi ve dvaceticentimetrovém sloupku na druhé straně otiskl také výroky osmi osobností našeho veřejného života k reakcím Miloše Zemana k této kauze.

Šest z těchto osobností, kde vedle tří představitelů čtyřkoalice byli i tři přední novináři včetně předsedkyně Syndikátu novinářů Ireny Válové a redaktora Práva Alexandra Mitrofanova, Zemanovy výroky kategoricky odsoudilo. Sedmý dotázaných, dřívější předseda Rady České televize Jan Jirák, známý už z této své funkce jistým opatrnictvím, zachoval i tentokrát trochu pythický postoj, ale nakonec se přece jen vyslovil v tom smyslu, že by tato kauza mohla semknout média v boji za společnou věc.

Doufejme, že tou společnou věcí je míněn boj za svobodu informací a tisku, takže i ono semknutí je patrně míněno proti lidem, kteří tuto svobodu ohrožují. Lze tedy mít za to, že i pan Jirák se implicite vyslovil proti Miloši Zemanovi i když tak učinil dosti neprůhledně.

Zbývá však ještě hlas osmý s ten se vyznačuje tím, že Zemana za jeho výroky o novinářích vůbec nekritizuje. Ten hlas patří místopředsedovi strany, s níž má ČSSD uzavřenu opoziční smlouvu tedy Miroslavu Mackovi. Snad by ty tři věty jeho vyjádření stály za doslovnou citaci. Zde jsou: "Mám jen informace z tisku, o nichž vím, že zdaleka nejsou úplné. Těžko si z toho lze udělat kvalifikovaný závěr, to by byly pouze spekulace, do nichž se nechci pouštět. Dosud v celé věci nepadla žádná prokazatelná fakta." /Konec citátu/

Jistě, i toto mínění by bylo možné považovat za relevantní, kdybychom si mohli být jisti, že Miroslavu Mackovi šlo hlavně o věcnou argumentaci. Jenže zde se mnohem spíše nabízí podezření, že - pokud jde o ty nejnepříjemnější aféry - smluvně opoziční politici si klacky pod nohy nehážou a spíše vzájemně drží basu.

Na to ostatně zapěla svou labutí píseň i bombastická předvolební kampaň sociálních demokratů o čistých rukou a přeměnil se spíše v přísloví, že ruka ruku myje. A tím si lze patrné také vysvětlit, že nikdo z předáků ODS nesdílí nahlas jinak dosti všeobecné zděšení nad tím, co se to děje v lůně premiérových poradců.

Ostatně i samo jméno Miroslava Šloufa jako by pro ně bylo tabu. Z této normy v úterní televizi jen trochu vybočil Petr Nečas, ale i ten neopomněl dodat, že ČSSD je pro jeho stranu stále důvěryhodným partnerem. I když tedy platí, že při hlasování ve sněmovně se ODS v různých případech od ČSSD odlišuje, jak se to často připomíná čtyřkoalici, pak pokud jde o vzájemné mravní prohřešky, lze téměř pravidelně počítat s tím, že v tom smluvně opoziční strany tvoří skutečnou koalici.

To je samozřejmě velmi znepokojivé a není možné, abychom se s tím smiřovali.

autor: Jiří Ješ
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.