Kamila Pešeková: Lockdown a humanitární krize po slovensky
Slovensko vstoupilo do čtrnáctidenního zákazu vycházení. Stalo se tak poté, co čísla nově nakažených i hospitalizovaných s covidem-19 i zemřelých lámala rekordy. A poté, co se nemocnice na Slovensku ocitly na prahu humanitární krize, protože jejich provoz kvůli prudkému nárůstu nemocných začíná kolabovat. Po prvních deseti dnech se situace vyhodnotí, případně upraví.
Znamená to, že školy zatím provoz neomezují a vyučování bude nadále probíhat prezenčně, zavádí se v nich ale povinnost nosit zakryté dýchací cesty. V provozu zůstanou jen lékárny, obchody s potravinami, drogerií a obuví.
Slováci by měli pokud možno pracovat z domova, smí jít k lékaři, na očkování nebo testování, zákaz vycházení platí od dvacáté hodiny večer do páté ráno.
Čtěte také
„Ještě pořád jsme neuvěřili, že covid-19 je nebezpečná nemoc,“ uvedl slovenský premiér Eduard Heger na tiskové konferenci, kde apeloval především na dodržování všech pravidel.
Právě to je jeden z hlavních problémů, že občané státu a nařízením nevěří a nepovažují za důležité je dodržovat. Pouhých 45 procent občanů s druhou dávkou řadí Slovensko mezi nejméně zaočkované země v rámci Evropské unie.
S mimořádně emočně laděným projevem vystoupila o den dřív také prezidentka Zuzana Čaputová. Naléhavě žádala občany, aby poslouchali odborníky a nešířili bludy o pandemii.
„Mám pocit, že žiju v zemi, které nerozumím. Pořád tu máme nenávist vůči těm, kteří nás zachraňují,“ uvedla po návštěvě nemocnice v Bratislavě. Kritizovala tak zpochybňovače koronaviru, kteří se v posledních týdnech projevovali stále silněji a přispěli tím k nejistotě mezi občany, neochotě se očkovat a tedy i ke zhoršení situace.
Ministr zdravotnictví chtěl přísnější podmínky
Vystoupení premiéra i prezidentky měla společnou velkou emotivnost. Oba dali najevo, že teď je situace skutečně vážná, kdy už opravdu nejde o politická rozhodnutí, která se někomu mohou, nebo nemohou zamlouvat. A zároveň že žádný z veřejných představitelů nemůže občanům pomoct chránit jejich bezpečnost a zdraví, pokud na tom nebudou oni sami aktivně spolupracovat.
Čtěte také
Slovenská vláda ale v konečném důsledku schválila jakousi mírnější verzi lockdownu. Ministr zdravotnictví požadoval tvrdší podmínky a ještě přísnější uzávěru. Proč se se svým návrhem neprosadil, je otázkou. Podle většinového názoru ve vládě asi není situace natolik kritická, aby mohl být vyhlášený tvrdý lockdown, jaký Slovensko zažilo v jarních měsících nebo i minulý rok.
Někteří členové vlády chtěli, aby se uzávěra vztahovala pouze na neočkované. O to se ale pokoušeli už v Rakousku, aby po týdnu zjistili, že to nevede k tolik potřebnému omezení vzájemných kontaktů mezi lidmi. Proto nakonec vyhlásili plošný lockdown pro všechny bez rozdílu, nehledě na to, jestli byli, nebo nebyli očkovaní. Akorát tím ztratili jeden týden drahocenného času.
V Rakousku rozhodli ještě o něčem, co může být nejtvrdší možnou hrozbou, kterou doufají, že přesvědčí váhající: Tím je plán zavést povinné očkování proti covidu. Sice až v únoru, protože do té doby budou experti ladit zákon, aby obstál před soudy. Ale fungovat to může.
Udělat něco takového, na to zatím nemá Hegerova vláda odvahu ani jednotný názor. A tak se Slovensko bude dál topit v pandemii a budou umírat další lidé.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
