Karel IV., otec vlasti. Jako úplně první použil lichotivé označení učenec z jihu Čech, a to na pohřbu
Císař a král Karel IV. je po několik generací nazýván otcem vlasti. Těch generací už bylo vskutku hodně, protože poprvé se tohoto lichotivého označení dostalo Karlovi na jeho vlastním pohřbu v roce 1378. Použil ho Vojtěch Raňkův z Ježova ve své smuteční řeči nad rakví zemřelého.
Titul otec vlasti (pater patriae) vycházel z dávné tradice sahající do starověké Římské říše, odkud volně přešel na významné středověké panovníky a používal se poměrně běžně. U Karla IV. se v novověkém dějepisectví přenesl z nadneseného přívlastku na doslovné označení, zdůrazňující význam Karlovy osoby.
A kdo byl onen řečník Vojtěch Raňkův? Pocházel z vísky Malý Ježov na Táborsku a ve své době proslul jako nesmírně vzdělaný učenec a filozof. Působil nejen jako kazatel a kanovník v Praze, ale pobýval také v Oxfordu nebo v Paříži, kde byl dokonce nějaký čas rektorem na proslulé univerzitě Sorbonně.
Napsal řadu nábožensko-didaktických spisů a vlastnil rozsáhlou knihovnu. Zemřel v roce 1388. V rodném Malém Ježově jej připomíná pomník v podobě balvanu osazeného pamětní deskou.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Jiří Cukr.
Související
-
Poslední rytíř svatého Václava se narodil i zemřel na zámku v jihočeské vesnici Černětice
Jihovýchodně od Volyně se nachází vesnice Černětice, jejíž hlavní dominantu tvoří barokní zámek. V tomto zámku se 10. dubna 1789 narodil Bedřich Jiří Zádubský ze Schöntalu.
-
Les u Třeboně byl důvodem ostré hádky mezi lesmistrem a proboštem, ta vyvrcholila pokusem o vraždu
Vztah mezi řeholníky z augustiniánského kláštera v Třeboni a zámeckými úředníky Jana Adolfa ze Schwarzenbergu měl ve druhé polovině 17. století k dokonalosti daleko.
-
Prachatice se staly „Českým Norimberkem“ díky početné komunitě příchozích z Itálie a Švýcarska
Kulturní rozkvět učinil z města Norimberk na přelomu 15. a 16. století centrum německé renesance. Jedním z jihočeských měst, kam renesance záhy pronikla, byly Prachatice.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
