Klára Vlasáková: Minimální důstojná mzda ukazuje, že obyčejný, zabezpečený život nemá v Česku skoro polovina lidí
Ačkoli se stále občas objevují legendy o tom, že Česko je rovnostářská země, kde se mají všichni dobře, data vyprávějí jiný příběh. Na minimální důstojnou mzdu nedosáhne skoro polovina lidí. Co je minimální důstojná mzda? Částku vypočítal tým českých odborníků a odbornic, který ji poprvé zveřejnil v roce 2019 a od té doby ji každý rok aktualizuje.
Minimální důstojná mzda je taková, která poskytuje lidem dostatečné množství peněz, aby si z ní mohli zaplatit bydlení, jídlo, léky, vzdělání, koníčky a zároveň jim ještě něco zbylo na odložení stranou. Takže žádný rozmařilý luxus, prostě obyčejný, finančně relativně zabezpečený život.
Čtěte také
Podle dat za rok 2021 vychází minimální důstojná mzda na 31 tisíc korun hrubého mimo Prahu a 36 tisíc korun v Praze.
Při započítání inflace za první čtvrtletí letošního roku však čísla významně poposkočí: Skoro 34 tisíc korun hrubého mimo Prahu a téměř 40 v Praze. A teď to hlavní: 41 procent úvazků na tuto částku nedostáhne. U žen jde o 48 procent, muži jsou na tom lépe, u nich se jedná o 35 procent.
Někoho může napadnout, že loňské zrušení superhrubé mzdy přece muselo pracujícím pomoct. Ano, jenže vlastně jen těm s vysokými příjmy.
Spoluautor studie ekonom Jan Bittner předesílá, že 36 procent z celkové daňové úlevy připadlo pětině nejbohatších zaměstnanců v Česku, zatímco pětině zaměstnanců s nejnižšími příjmy připadla jen 4 procenta.
„Prospěch pro nízkopříjmové nebyl žádný, nebo tak nízký, že ho současná inflace už dokázala smazat,“ popisuje Bittner.
Proč lidé nedůvěřují institucím?
Zároveň zrušení superhrubé mzdy znamená každoroční sekeru ve státním rozpočtu přes sto miliard. To není žádná nová informace, na to upozorňovali ekonomové a ekonomky už při projednávání.
Přesto zrušení prošlo, hlasovaly pro něj ANO, SPD, KSČM a ODS. Zvlášť u ODS, která kritizovala předchozí vládu za rozmařilost a rozpočtovou nepromyšlenost, šlo o nesmyslný krok.
Čtěte také
Letošní škrty v rozpočtu jako třeba snížení slevy na jízdném působí vedle takového zásahu nepatřičně a zbytečně, asi jako když se na otevřenou zlomeninu hodí z výšky kousek gázy.
Premiér Petr Fiala v dubnovém rozhovoru pro Aktuálně.cz prohlásil, že v současné situaci všichni „trochu zchudneme“. To má pravdu, jenže už nedodal to důležitější: Že někteří zchudnou, ale jejich dosavadní život to skoro neohrozí, zatímco jiní budou čelit existenčním problémům.
V posledních letech často slýcháme o důležitosti takzvané finanční gramotnosti, tedy dovednosti, která by měla zamezit tomu, že si lidé budou brát nevýhodné půjčky nebo v nejhorším případě končit v exekucích.
Je to určitě potřebná věc, jenže před všechny ty užitečné poučky je třeba předsunout, že nejdřív je zapotřebí mít dostatečnou sumu peněz, která pak rozvážnému hospodaření podléhá.
Aktualizace minimální důstojné mzdy je dalším dílkem do skládačky toho, proč je v Česku obtížné, často skoro nemožné žít život beze strachu před pádem na sociální dno.
Pokaždé, když budeme řešit, proč lidé nedůvěřují institucím, mají tendenci věřit dezinformacím nebo nesolidarizují s těmi, kteří jsou na tom podobně špatně nebo dokonce ještě hůř, je důležité zdůraznit právě informaci o příjmech (ale i majetku). Potom totiž teprve dává celý příběh svůj smutný smysl.
Autorka je dramaturgyně a scenáristka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
