Kreml zvažuje, že se zajatými Ukrajinci uspořádá jakýsi norimberský proces 2.0
Rusko se ve snaze ospravedlnit svůj vpád na Ukrajinu chystá uspořádat něco na způsob nového norimberského procesu. Na stránkách britského deníku The Guardian o tom píše jeho moskevský zpravodaj Andrew Roth. O takzvaném norimberském procesu 2.0 se v Rusku začalo mluvit už brzy po začátku invaze na Ukrajinu.
Teď, když Kreml získal stovky zajatců z řad obránců ocelárny Azovstal v Mariupolu, se k myšlence na uspořádání „válečného tribunálu“ vrátili představitelé východoukrajinských proruských separatistů.
„Chystáme se na území republiky uspořádat mezinárodní tribunál,“ sdělil v druhé polovině května Denis Pušilin, šéf neuznané Doněcké lidové republiky.
Čtěte také
Dodal, že jako model by mohl posloužit charkovský proces z roku 1943. Sovětský vojenský soud tehdy odsoudil k smrti pověšením tři Němce a jednoho Ukrajince. Proces sledovali i zástupci světových médií.
Pušilinova myšlenka má podle Guardianu své zastánce na ruském ministerstvu zahraničí i mezi poslanci Státní dumy. Ti rozhořčeně prohlašují, že vojáků zajatých v Mariupolu se žádná výměna zajatců týkat nebude.
Nejvyšší představitel anektovaného Krymu řekl, že tribunál na Ruskem okupované východní Ukrajině, kde místní úřady podporují trest smrti, by mohl posloužit jako „lekce pro každého, kdo už zapomněl na Norimberk“.
Na místě jsou proto obavy, že by Rusko skutečně mohlo pokračovat v rekonstrukci událostí druhé světové války. Podobná simulace triumfálního soudu s poraženými by ovšem byla skvrnou na odkazu Norimberského procesu, dodává moskevský zpravodaj britského deníku.
Rusové vytvářejí protiváhu
„Rusové se snaží vytvořit protiváhu zvažovanému mezinárodnímu trestnímu soudu a stíhání válečných zločinů na Ukrajině,“ dodává Philippe Sands, profesor práva z britské University College London, který se zabývá historií pojmu genocidy.
Čtěte také
Sands se osobně podílí na přípravách tribunálu pro vyšetření zločinů agrese na Ukrajině. Zajímavé podle něj je, že to byla právě sovětská strana, která s tímto termínem původně v Norimberku přišla, když hovořila o „zločinu proti míru“.
V tom, že se Rusko chystá uspořádat proces, podobný tomu norimberskému, který však bude ignorovat obvinění ze zahájení nezákonné války proti Ukrajině, spatřuje profesor jistou ironii.
„Zločin agrese je z mého hlediska jádrem celé věci,“ vysvětluje Sands. „Kdyby Putin nezahájil válku, k žádnému dalšímu zločinu by nikdy nedošlo.“
Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií připravil Miroslav Tomek.
Související
-
Písmeno Z má běžným Rusům nahradit zdůvodnění války
Oficiální ruská kampaň na podporu války s Ukrajinou se točí kolem písmene „Z“, nic jiného ale občanům nenabízí.
-
Jak se může Ukrajina poučit ze sovětsko-finské války před osmdesáti lety?
Nedlouho poté, co Hitler napadl Polsko, zaútočil Sovětský svaz v listopadu 1939 na Finsko.
-
Švýcarské úřady postupují v sankcích ve srovnání s jinými státy pomalu
Také dosud tradičně neutrální Švýcarsko se po ruské invazi na Ukrajinu připojilo k hospodářským sankcím vůči Moskvě a blokuje majetek ruských oligarchů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
