Leona Šmelcová: Bidenovo dilema – jak si získat Kubu a neztratit Floridu

4. prosinec 2020

Otevřít, zavřít, otevřít. Americko-kubánské vztahy jsou v posledních několika letech jako na houpačce.

Dlouhé dekády zamrzlý postoj mezi dvěma znepřátelenými zeměmi začal před šesti lety nečekaně rozehřívat někdejší prezident Barack Obama, aby je o dva roky později jeho následovník Donald Trump znovu poslal k ledu.

Čtěte také

Za měsíc se do Bílého domu chystá nový nájemník, demokrat Joe Biden, který v mnoha ohledech hodlá navázat na kroky svého stranického předchůdce. V případě Kuby a jejího opětovného rozvolňování si ale musí dát velký pozor.

Není mnoho míst za hranicemi USA, které mohou mít vliv na americké volby. Komunistický ostrov uprostřed Karibiku k nim ale patří. Ve Spojených státech, přesněji ve floridském Miami, žije mnoho Američanů kubánského původu, kteří dění na ostrově bedlivě sledují a příčí se jim představa bratříčkování s nenáviděným režimem, kvůli němuž opustili – mnohdy dramaticky – své rodiště i příbuzné.

Joe Biden tak stojí před nemalou výzvou: jak s Kubou znovu navázat vřelejší vztah, aniž by v příštích prezidentských volbách neodepsal Floridu pro demokratické kandidáty.

Kubánský režim a ústupky

Biden plánuje vydat se podobnou cestou, kterou v roce 2014 nakročil Obama. Kuba a Spojené státy tehdy po více než 50 letech navázaly diplomatické vztahy, znovu otevřely své ambasády v Havaně a Washingtonu, uvolnily podmínky pro americké turisty a mimo jiné zavedly i pravidelné lety mezi oběma zeměmi.

Čtěte také

Hospodářské embargo sice Obama nezrušil, ani nemohl, to může jen Kongres, ale značně využíval svých prezidentských pravomocí k podpoře obchodních aktivit, na něž se zákaz nevztahoval.

Za jeho vlády se na Kubě otevřela řada nových restaurací, IT firem, objevili se umělci či módní návrháři, kteří těžili z boomu amerických návštěvníků.

Navzdory oteplování vztahů a viditelnému přísunu peněz na Kubu si však první černošský prezident Spojených států vysloužil kritiku, že režimu podává pomocnou ruku, aniž by dostal cokoli na oplátku. Omezená svoboda slova, porušování lidských práv i zadržování politických vězňů zůstávaly ve stejně tristním, ne-li horším stavu než před uvolněním.

Čtěte také

V roce 2017, po nástupu Donalda Trumpa, Spojené státy mnohé z Obamových kroků zrušily a v sankcích vůči ostrovu naopak přitvrdily. Skončily lety i vyhlídkové plavby, řada podniků bez turistů nepřežila.

Navíc se zpřísnily podmínky pro posílání takzvaných remitencí, peněz, které ve Státech usazení Kubánci posílají domů a jež jsou pro tamní ekonomiku důležitým zdrojem příjmů.

Na Kubě se znovu rozrostly fronty na jídlo, které mnozí místní pamatují z těžkých 90. let. Pandemie koronaviru a uzavření ostrova turistům ze zbytku světa situaci samozřejmě nikterak nepomohly. Ostrov navíc přišel o část podpory z Venezuely, která sama balancuje nad propastí krachu. Kuba nyní zažívá jednu z dalších mimořádných hospodářských krizí ve své historii. Uvolnění sankcí by přidušené ekonomice pomohlo, tamní režim by ho ale neměl dostat zadarmo.

Leona Šmelcová

Před Bidenem je tak dilema. Aby demokraté definitivně neztratili voliče v důležité Floridě, musely by vstřícnější přístup Spojených států k ostrovu doprovázet i podobně vstřícné kroky komunistické garnitury. Donutit kubánský režim k zásadnějším ústupkům se ale dosud nepodařilo nikomu.

Autorka je publicistka

Spustit audio