Libor Dvořák: Běloruské olympijské patálie
Běloruská sprinterka Kryscina Cimanouská byla v neděli donucena odcestovat z olympijské vesnice na letiště v Tokiu. Předtím ji běloruský atletický svaz odhlásil ze závodu na 200 metrů, který měla běžet v pondělí. Na letiště sice odjela, ale ihned se uchýlila pod ochranu japonské policie.
Už během neděle se ukázalo, co se v běloruské výpravě stalo. Sprinterka Cimanouská měla být kromě dvoustovky nasazena i do štafety na dvojnásobnou trať: některé běloruské atletky totiž do Tokia nedorazily, údajně proto, že nemohly předložit dostatek negativních antidopingových testů.
Čtěte také
Cimanouská tento start odmítla – z pochopitelných důvodů, že tuto trať vůbec neběhá – a na Instagramu kritizovala vedení běloruské olympijské výpravy za chaos a neprofesionalismus. Načež se od funkcionářů dověděla: „Sbal se a alou na letiště, máš na to 40 minut!“
V oficiálním sdělení managementu běloruské výpravy se uvádí, že z týmu byla odvolána pro „psychickou labilitu“, což by právě na tokijské olympiádě nebylo nic tak zvláštního – američtí a japonští činovníci by mohli vyprávět. Ve hře jsou ale zřejmě docela jiné důvody.
Pokyn přišel shora
Nakolik je Kryscina Cimanouská kritická vůči současnému režimu ve své vlasti, není v tuto chvíli zcela jasné, ale podle tvrzení jednoho z exilových vůdců běloruské opozice Pavla Latušky stojí za rozhodnutím stáhnout ji osobně Alexandr Lukašenko. Doprovod při nuceném návratu jí přitom měli dělat „tři muži sportovního vzezření“.
Čtěte také
Sama sportovkyně ke svému rozhodnutí uchýlit se pod ochranu japonských úřadů říká něco, co Latuškova slova potvrzuje: „Nebojím se vyhození z běloruského národního týmu. Bojím se toho, že v Bělorusku by mě mohli uvěznit. Činitelé týmu řekli, že pokyn vyřadit mě přišel úplně shora.“
V tuto chvíli se tato čtyřiadvacetiletá žena každopádně ocitá v situaci, kdy jí hned několik států světa nabízí azyl. Pro nás je jistě potěšitelné, že s nabídkou vstupního víza pro běloruskou sportovkyni přišel i český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD).
Případ Krysciny Cimanouské nám připomněl něco, nač jsme v našich končinách v posledních třiceti letech stačili úspěšně zapomenout: Na odcházení do exilu z politických důvodů. Z obavy, abychom nebyli potrestáni za vzdor vůči režimu, ať už ho reprezentuje kdokoli a kdekoli. Abychom politickou situací ve své vlasti nebyli nuceni uchylovat se někam, kde se nám povede po všech stránkách lépe.
Lukašenko přivedl Bělorusko někam, kde se poměrům v někdejších socialistických státech přiblížilo opravdu na dosah – a to je pro jeho prezidenta to nejhorší vysvědčení.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.