Musk je nebezpečný, přisvojuje si moc, která mu nepřísluší, říká publicista Anýž. Vliv má zasloužený, brání ho komentátor Hobza
Přes síť X ovlivňuje názory stovek milionů lidí, je technologický vizionář, schází se se světovými lídry. Přisvojuje si Elon Musk společenskou a politickou moc, která mu nepřísluší? „Ano. Jedna věc je ovládat technologické věci a druhá zacházet se sociální sítí, která je svého druhu nejsilnějším informačním médiem na světě,“ míní amerikanista ze serveru Aktuálně.cz Daniel Anýž. „Ten vliv mu rozhodně přísluší,“ nesouhlasí komentátor Lidových novin Štěpán Hobza.
Podle Hobzy je vliv Elona Muska důsledek trendu a vývoje, kterému současná společnost čelí.
Čtěte také
„Skrze své společnosti SpaceX a Starlink má v dnešní době nezanedbatelné schopnosti, které v určitém slova smyslu předčí i americkou armádu nebo jsou jedinečné. Jestli je to dobře, nebo špatně, je jedna věc, ale vliv prostě má a odpárat mu ho by bylo… nevím vlastně, jak bychom to dělali,“ naznačuje.
Anýž připouští, že Musk není první, kdo posouvá technologické hranice. Připomíná Steva Jobse, Billa Gatese, Marka Zuckerberga a podobně. Nicméně v případě Muska se podle publicisty sešla nevyrovnaná osobnost.
„Jak sám prohlašuje, chtěl by zachraňovat lidstvo obrovským prostředkem, kterým je jak Twitter (dnes síť X), tak satelitní spojení. Na Ukrajině se to ale ukázalo jako dvousečná zbraň.“
Čtěte také
„Nelze mu upřít, že zachránil civilní sektor poté, co Rusové rozbili internetové spojení. Ale zároveň, jak jsme se dozvěděli z knížky Waltera Isaacsona o Muskovi, přisvojil si moc rozhodovat o tom, co ukrajinská armáda uvidí,“ připomíná Muskovo rozhodnutí vypnout poblíž Krymu satelitní komunikační síť.
Podle Hobzy je potřeba při hodnocení Muskova rozhodnutí o deaktivaci Starlinku v okolí Krymu brát v potaz i americký kontext.
„Názory Muska, že Krym už leží za hranou toho, co by se měli Ukrajinci snažit dobýt zpět, jsou v našich zeměpisných šířkách znepokojivé, ale není tomu tak v Americe. Tam existuje nezanedbatelná část společnosti, zejména v pravicově libertariánském spektru, ze kterého Musk často těží názory, která by ráda situaci nějak deeskalovala. Neznamená to, že nestraní Ukrajině, ale minimálně otázka Krymu je pro ně hraniční,“ popisuje.
Ale hranice je velmi tenká
Anýž připomíná, že součástí tzv. mírového plánu Elona Muska bylo uspořádat volby na Rusy okupovaných územích, nechat Krym Rusku a zbytek Ukrajiny by měl být neutrální. „To jsou přece věci, na které nemůže Ukrajina přistoupit,“ zdůrazňuje.
Muskovo angažmá ve válce na Ukrajině je podle něj znepokojivé. Protože vytváří názorovou sílu, která ovlivňuje velkou část Američanů hlavně na republikánské straně.
Čtěte také
„Víme, že co se týče další podpory Ukrajiny, je to podle průzkumu v Republikánské straně 50 na 50. Musk tak může být tím, který to přetlačí ve prospěch názoru, že se Američané nemají angažovat kdesi ve východní Evropě. Proto říkám, že si přisvojuje moc, která mu nepřísluší. Jsou to jeho osobní názory, které zatím nekonvenují většině americké společnosti. Ale hranice je velmi tenká,“ varuje amerikanista.
Hobza připouští, že některé názory Muska můžou být poněkud přehnané či extravagantní, protože rád vybočuje z řady, ale v případě války na Ukrajině si určitou pozici vydobyl a není důvod, proč by to nemohl komentovat.
„Když už se do konfliktu zapojíte v takovéto dominantní roli, tak říci, že nemáte právo se k tomu vyjádřit, je problematické. On si tu pozici vydobyl, má ji a bude to dělat i nadále,“ konstatuje komentátor Lidových novin Štěpán Hobza.
Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Lukáš Matoška.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
