Na louče snad nedojde, ale teplárny pracují na krizových scénářích, říká bývalý premiér Topolánek

Premiér Petr Fiala jednal v pátek v Polsku také o novém plynovodu. Ten by měl propojit Česko s Polskem. Je to projekt, který tady už byl v minulých letech. Za jak dlouho, vzhledem k vašim zkušenostem, je reálné, aby začal plyn opravdu přitékat nějakým novým potrubím?

Vláda řeší poměrně správně tři scénáře. Ten první scénář je ten havarijní. Co se stane, když Rusko dodávky plynu ukončí nebo je omezí. Ten střednědobý plán se zabývá tím, jakým způsobem se vyvázat ze závislosti na ropě, plynu a uhlí, což je pro nás v případě plynu docela fatální otázka. A pak ten dlouhodobý scénář – jakým způsobem řešit závazky, které máme v rámci Fit for 55 Green Dealu, jakým způsobem českou energetiku učinit méně zranitelnou a bezpečnou z geopolitického hlediska. A v tomto smyslu všechny ty projekty, které nám umožňují snížit nebo zrušit dodávky ruského plynu, jsou střednědobé.

Čtěte také

Máme válečnou ekonomiku, nejsilnější dopady přijdou na podzim, myslí si ekonomka Danuše Nerudová

To znamená, že i když to půjde všechno dobře, tak je to na tři až pět let. A proto si myslím, že ty kroky, které dělá Síkela s německým ministrem pro ekonomiku Habeckem nebo s Morawieckým v Polsku, jsou kroky správným směrem. Jediný problém je, že to bohužel neřeší příští tři topné sezóny, kdy bude Česká republika skutečně ohrožena.

Vy jste představitelem sdružení, jehož členové zajišťují dodávky tepla do 106 měst a obcí v ČR. Minulý týden jste mluvil v souvislosti s možným omezením dodávek plynu o návratu do středověku. V rozhovoru pro MF DNES řekl, že je dobré pořídit si svetry a louče. Je to tradiční topolánkovská nadsázka a smysl pro humor, nebo to myslíte vážně?

Já to nebudu to zpívat, ale středověk neskončil středověk trvá. Ta varianta, že bychom opravdu neměli na příští topnou sezonu plyn, je opravdu krizová. Není to takový problém ve výrobě elektrické energie, kde se to týká vlastně jednoho velkého paroplynu. Myslím to tak, abychom prostě nebyli bez elektřiny. Je to docela zásadní problém pro český průmysl. To znamená zásadní ohrožení chemického, sklářského a celého dalšího průmyslu, který je technologicky závislý na dodávkách plynu. A to je určitě problém i pro domácnosti. I když ty se v případných krizových scénářích podle regulačních stupňů vypínají jako poslední. A k tomu snad nedojde. Zatím děláme všechno proto, aby k tomu nedošlo.

Čtěte také

Diplomat Bartuška: Zákazem plynu válku neukončíme. Zbavit se ho ale musíme tak, abychom neohrozili náš sociální smír

Nicméně některá města jsou opravdu natolik závislá na výrobě tepla z plynu. Klasicky bych uvedl Brno, které má čtyři takové teplárny. Je to klasická kogenerační kombinovaná výroba tepla a elektřiny. Jediný zdroj, který dnes může bez závislosti na plynu dodávat teplo, je SAKO spalovna u Brna, která je schopna temperovat na 15 stupňů. A to ještě jenom centrum Brna. To znamená, že ty havarijní scénáře jsou docela složité. Přímotopy, které teplárna pořizuje, není schopna utáhnout. Ani distribuční síť. To prostě možné úplně není.

Čtěte také

Kvůli válce zdražuje plyn, cena uhlí ale klesá. To svádí k jeho používání, jenže to ohrožuje klima

Nicméně mohu ubezpečit, že všechny alternativní zdroje, a to je i případné prodloužení uhelných zdrojů, které měly skončit do konce roku 2022, případné najetí na úplně havarijní zdroje jako je např. mazut, to jsou scénáře, které všechny teplárenské společnosti připravují. Kdyby k takovému kroku došlo, byly by schopny dodávat teplo. Nicméně i tyto kroky vyžadují nějaký čas a ukončení nějakého provozu. Představa, že se tady válí tuny uhlí někde na skládkách, je mylná. Není jednoduché zvýšit dodávku uhlí v situaci, kdy jsme těžařům řekli: „toto přestaňte dělat.“ To je několik let a miliardy korun bez nějaké garance, že by těžaři mohli dotěžit nový lom, případně důl. I OKD bude mít problémy dodávat černé uhlí, speciálně na severní Moravě.

Jakou roli hrálo Německo a Rakousko v pěstování závislosti na ruském plynu? Co mohli udělat čeští politici? A jaké bylo jednání tváří v tvář s Vladimirem Putinem? Na to se zeptal Mirka Topolánka ve Dvaceti minutách Tomáš Pancíř.