Nová barokní trasa v pražském Klementinu. Národní knihovna otevírá místa, která doposud nebyla veřejnosti přístupná
Méně známá historická místa, ale i prostory doposud veřejnosti nepřístupné mohou nově projít návštěvníci pražského Klementina. Národní knihovna ve spolupráci se společností Prague City Tourism spustila od začátku dubna novou barokní prohlídkovou trasu, která umožní zájemcům nahlédnout do unikátních prostor včetně Barokní knihovny.
Nová trasa zaměřená především na barokní aspekty historického Klementina návštěvníky zavede i na samostatně nepřístupná místa, i z tohoto důvodu je trasu možné absolvovat pouze s průvodcem Prague City Tourism. Návštěvník objeví Barokní knihovní sál, Astronomickou věž, ale také Meridiánovou síň, která nabízí pohled na pozdně renesanční astronomické mechanismy z doby rudolfínské Prahy.
„V každou chvíli, každý den, mohu několikrát denně cvičit, běhat po sto sedmdesáti dvou schodech nahoru a dolu a zároveň při tom objevovat krásy barokních zákoutí Prahy. A vystoupat na věž, která nabízí zcela ojedinělý pohled, naprosto jedinečný a odlišný od těch pohledů jiných věží, kam se dá v Praze vystoupat,“ vysvětluje průvodkyně Jiřina Posledníková, proč považuje trasu za unikátní.
Samotná prohlídka trvá zhruba 50 minut a probíhá každých 30 až 60 minut. Kapacita jedné prohlídky je limitována na 25 osob.
Související
-
Národní knihovna volně zpřístupnila své databáze. Co nám přinesou a proč bychom je měli chtít?
Saša Michailidis se ptá Lenky Maixnerové z Národní knihovny ČR a Vojtěcha Dostála z neziskové organizace Wikimedia Česká republika.
-
Národní knihovna chystá výstavu s dvacítkou nejvzácnějších svatoludmilských textů
V pražském Klementinu, někdejší koleji Jezuitů, střeží řadu rukopisů a tisků, které se o naší první světici zmiňují. Dokládají tak úctu svaté Ludmile, která trvá staletí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
