Odraz dějin v osudech knih a lidí ukazuje výstava v Regionálním muzeu v Teplicích

Čtenáři buď z pohraničí utekli anebo v horším případě časem skončili v koncentračních táborech. Výstava mapuje období od vzniku Československa v roce 1918.

S novou republikou začaly například více vznikat české školy - a do pohraničí přicházeli čeští učitelé z vnitrozemí. V převážně německých Teplicích se někteří snažili vzbudit vlastenectví i prostřednictvím knih. Jedním z nich byl podle vedoucí muzejní knihovny Jany Perutz Michlové například Jaroslav František Urban:

„Byl to učitel, který měl talent jako spisovatel, dokonce v Teplicích založil vydavatelství a založil vlastivědu Teplicka. Také sbíral a zapisoval legendy,“ popisuje jeho zásluhy.

Nebyl sám - muzejnice zmínila třeba i Františka Cajthamla Liberté. Oba podle ní pravděpodobně čerpali i z německy psaných pramenů.

Historické milníky se dají předvést na osudu české knihovny v Teplicích. Knihovna už tu byla, po vzniku Československa ale muselo město založit i česká knihovna. Základ tvořily zpočátku knihy z různých spolků. Podle vedoucí muzejní knihovny Jany Perutz Michlové se jí až do roku 1938 dařilo.

„Když proběhl zábor pohraničí, učitelé, státní zaměstnanci odcházeli do vnitrozemí, ale knihovna zůstala. Ačkoli město mělo veškeré její fondy odevzdat NSDAP, starosta města to odmítl. Místo toho knihy uložili do beden a uschovali je v opuštěné Hellerově továrně. Její majitelé také odešli,“ popisuje osud knihovny Jana Perutz Michlová.

Zachráněné knihy posloužily k obnově knihovny po válce. V nemilost upadly naopak německé knihy - řadu z nich zase zachránil předválečný ředitel německé knihovny, Čech Oskar Dreyhausen.

Výstava o tom, jak historie měnila osudy lidí i knih, bude v muzeu do 30. prosince.