Pardubice nechtějí další „architektonický průšvih“. Město je dlouhodobě bez architekta

V regionu přitom existuje několik podobných staveb, které jsou architektonicky kvalitní. Typickým příkladem je Litomyšl, která už 30 let městského architekta má. Zásadní je, že není podřízeným samosprávě a funguje pro obec jako partner.

„Já myslím, že je logické pracovat s odborníky. S nadsázkou říkám, že kdybych šel k doktorovi a nebyl to doktor, tak bych se nenechal operovat, stejně tak město a urbanismus má dělat někdo, kdo to vystudoval, kdo tomu rozumí a kdo se tím živí,“ říká starosta Litomyšle Daniel Brýdl (hnutí Generace 89).

Nová budova Penny Marketu v areálu bývalé Tesly v Pardubicích|foto:Naďa Kubínková, Český rozhlas

Díky městskému architektovi má Litomyšl například supermarket Lidl, který se stal architektonicky oceněnovanou stavbou. Na rozdíl od pardubického Penny Marketu. „To se hodně nepovedlo,“ reaguje na vzhled stavby pardubický radní František Brendl (Společně pro Pardubice). „My nejsme schopní v rámci těch developerských projektů prosazovat, řeknu, alespoň přijatelná architektonická řešení.“

Pardubice dlouhodobě bez architekta

Pardubice totiž nezávislého městského architekta dlouhodobě nemají, na rozdíl od Litomyšle. „On nemusí poslouchat naše názory, protože není úředník, který by byl podřízený tajemníkovi nebo stavebnímu úřadu nebo radě. Je to opravdu partnerství. My si služby objednáváme a platíme, chceme za ty finance maximální kvalitu. Je tam nesmírný respekt. Myslím, že obě strany si za těch 30 let dokázaly, že to má velký smysl,“ dodává starosta Litomyšle Brýdl. 

V Pardubicích sice tuto pozici nahrazuje vedoucí odboru hlavního architekta, ten je ale podřízeným samosprávě. To je podle historika architektury Bohdana Šedy z pardubické univerzity problematické. „Ve městech, kde je hlavní architekt vlastně úředníkem a vedoucím toho odboru, se často stává, že je pod tlakem politiků a tak. Pokud si nevydobude vliv a respekt, tak to může mít negativní dopad právě na všechny předměty jeho činnosti,“ vysvětluje Šeda.

Pardubický architektonický mix|foto:Honza Ptáček, Český rozhlas

Otázkou tedy je, proč Pardubice městského architekta stále nemají. „Já nevím, jestli se mu brání. Zvenku to tak vypadá. Pardubicím se architektonicky dlouho nedaří. Myslím, že je to otázkou priorit městské reprezentace, nejen té stávající, ale hluboko do minulosti. Ve srovnání s jinými městy, ať už je to Hradec Králové nebo zmiňovaná Litomyšl, je to opravdu frapantní,“ říká Bohdan Šeda.

Hledá se poslušná osobnost

František Brendl k očekávaným vlastnostem architekta doplňuje: „My chceme osobnost, která by vtiskla městu a těm projektům nějakou tvář, řeknu, kvalitní architektury. Na druhou stranu jako politici chceme do toho taky mluvit. Ono se to hodně pere. Když vezmete osobnost a pak jí chcete dávat velkopanské rady, tak ona je často nepřijme. Je to takový to, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Sice chceme osobnost, ale která by nás bezezbytku poslouchala.“

Starosta Litomyšle Daniel Brýdl naopak zasahování městského architekta vidí pozitivně: „Já to vidím úplně obráceně. Pro nás je strašně výhodné, že odvede tu tzv. černou práci, leckdy opravdu ne úplně pozitivní, protože ona nastavuje zrcadlo někdy investorům, kteří nemají vkus nebo to nepovažují za důležité, ona nám velmi pomáhá.“

V České republice je v současné době cca 80 měst a obcí, které městského architekta mají, aniž by jim to kdokoliv nařídil.