Peruánské proměny: Půl století rozvoje a přírodních katastrof
Autor článku Kan Klimeš se od roku 2003 podíval do Peru devětkrát. Téměř vždy navštívil Machu Picchu a okolí Cuzka stejně jako pohoří Cordillera Blanca s nejvyšší peruánskou horou Huascaránem.
Roční odstupy pracovních cest umožnily vnímat změny
Zároveň nevymazaly z paměti detaily z předchozích pobytů. Navíc bylo možné využít bohatého Archivu H + Z v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně, kde autor získal historické fotografie pánů Hanzelky, Zikmunda a Ingriše z jejich cest po Peru. Naskytla se tak vzácná příležitost porovnat, jak vypadají některá peruánská města a krajina s odstupem více než 50 let.
Peru je země sužovaná celou řadou nebezpečných přírodních procesů
Mezi nejničivější patří zemětřesení nebo silné deště a jimi vyvolané povodně a sesuvy svahů v době výskytu anomálie El Nińo. Méně dramatickým, ale stejně nebezpečným je ústup horských ledovců, který se nejvíce projevuje v nejzaledněnějším tropickém pohoří na světě – v Cordillera Blanca. Mohlo by se tedy zdát, že v takovémto prostředí nezůstane během delšího časového úseku kámen na kameni. V některých oblastech to je pravda. Typickým příkladem může být město Huaraz, které bylo z velké části zcela zničeno zemětřesením v roce 1970. Dokládá to např. i srovnání s fotografiemi E. Ingriše z r. 1961, kde je západní strana hlavního náměstí a katedrála. Všechny původní stavby byly zničeny a jsou postupně nahrazovány. Původní koloniální charakter Huarazu dosvědčuje jedna jediná ulice, která zůstala z větší části ušetřena. Katedrála není zcela dostavěna ani do dnešního dne. Naopak schopnost rychle stavět dokázaly za posledních 10 let starostové tohoto asi 90tisícového města na příkladu prostranství hlavního náměstí.
Článek publikujeme se souhlasem časopisu Vesmír 12/2012.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
