Po Prigožinově vzpouře jsem tušil, že to s ním dopadne špatně. Takové věci Kreml neodpouští, tvrdí informátor

Jednou z hlavních zásad Kremlu je nikdy neponechávat v časech krize otevřené konce. Středeční sestřelení letadla šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který před dvěma měsíci vedl vzpouru proti ruskému vedení, ukázalo, že Putin s likvidací tohoto klíčového hráče váhal. Proč tak dlouho čekal? A co se za posledních osm týdnů změnilo na ruské politické scéně? Na tyto otázky hledá odpovědi Roger Boyes z britského deníku The Times a ruský nezávislý server Meduza.

Před dvěma měsíci se očekávalo, že šéf wagnerovců bude ihned po potlačení vzpoury čelit procesu kvůli velezradě. Nestalo se tak. Vládce Kremlu místo toho Prigožina zbavoval moci postupně.

První krok po vzpouře byl jasný a předvídatelný – podřídit wagnerovce ministerstvu obrany, čemuž se Prigožin v minulosti bránil. Pokus o puč ale tento proces urychlil. Šéf Wagnerovy skupiny si přesto udržel určitou vyjednávací sílu, protože se těšil přízni části ruského vojenského velení. Wagnerovci navíc sloužili jako užitečná „potrava pro děla“ v době válečných střetů v Bachmutu i mimo něj.

Čtěte také

Žoldnéřská skupina také umožňovala Kremlu získat lukrativní přístup k africkým těžebním dolům a klíčovým nerostným surovinám. Dalším důvodem, proč Kreml udržoval Wagnerovu skupinu při životě, bylo samotné působení žoldáků na Ukrajině. Kreml mohl vinu za zvěrstva páchaná na civilistech snadno svést právě na ně.

Wagnerova skupina, nespokojená s dosavadním vývojem války na Ukrajině a přinejmenším částečně stále loajální ke svému vůdci Prigožinovi, se ale Kremlu stále jevila jako možný zdroj nestability, a to i z běloruského exilu. The Times odkazuje na komentář bývalého kremelského propagandisty a Putinova příznivce Sergeje Markova. Ten řekl, že „puče mají své zásadní důvody. Pokud nepominou, puč by se mohl opakovat.“

Otřesení Putinovy autority

Podobně se pro server Meduza vyjádřil zdroj blízký Kremlu, pro kterého pád Prigožinova letadla „nebyl příliš překvapivý“. „Po vzpouře jsem tušil, že to s ním dopadne špatně. Takové věci Kreml neodpouští,“ tvrdí informátor.

Podle komentáře Rogera Boyese v deníku The Times se Putin přesto dlouho držel lidové moudrosti, že pomsta je pokrm, který je nejlepší podávat za studena. Čím déle ale s tvrdou reakcí vyčkával, tím slabší se jevila jeho pozice. Podobně jako turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan, který v roce 2016 tvrdě reagoval na pokus o vojenský převrat, potřeboval nyní Kreml razantnější krok, aby nedošlo k otřesení jeho autority.

Čtěte také

Putin si pak v uplynulých týdnech počínal systematicky tak, aby Prigožina do budoucna nepotřeboval. Důležitým krokem byla tichá čistka předních vojenských důstojníků, zejména těch, kteří sdíleli Prigožinovy výhrady vůči způsobu vedení války na Ukrajině nebo projevovali sympatie k čelním představitelům wagnerovců.

Vazby mezi wagnerovci a vysokými důstojníky vojenské rozvědky byly nejasné, ale objevovaly se názory, že Prigožinovo odstavení může rozpoutat boj mezi konkurenčními zpravodajskými službami. Je příznačné, že na seznamu cestujících sestřeleného letounu figuruje také bývalý představitel vojenské rozvědky GRU.

Meduza doplňuje, že Prigožinův konec nebude mít vážnější vliv na vnitropolitickou situaci v Rusku. „Byl to hrdina okamžiku“, uvedl jeden ze zdrojů serveru s odkazem na sociologické průzkumy oblíbenosti politických představitelů v Rusku. Potvrzují to také údaje z průzkumů veřejného mínění nezávislého ruského centra Levada, podle kterých se Prigožin už neřadí mezi deset nejdůvěryhodnějších politiků v Rusku, uzavírá svůj článek nezávislý ruský portál Meduza.

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií pro vás připravil Ondřej Čížek.

autor: Ondřej Čížek
Spustit audio

Související