Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 10. září 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešní pozvání přijal Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha. Ráda vás vidím. Dobrý den.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha
Dobrý den, děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Věnovat se budeme především dvacátému výročí teroristických útoků na Spojené státy i francouzskému procesu století. Nerušený poslech. 20 let uplyne zítra od největšího teroristického útoku na Spojené státy. Letadlo společnosti American Airlines 11. září 2001 narazilo do severní věže Světového obchodního centra v New Yorku. Krátce nato teroristé zasáhli druhým strojem i jižní věž. Další z letounů poškodil Pentagon. O život tehdy přišlo několik 1000 lidí. Břetislave, co se vám vybaví, když se řekne jedenácté září 2001?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha
Tak já jsem samozřejmě už v té době byl jako novinář, jsem pracoval jako novinář, takže vím, že zkrátka to bylo veliké téma globálního významu, ostatně do určité míry zůstává dodneška. A kdybych to měl dneska svůj pocit z toho shrnout, tak prostě mně se ukazuje, že vlastně v dnešním globalizovaném světě jsou všechno jsou všechno propojené nádoby, takové útoky by se o sto let dříve stát nemohly z mnoha různých důvodů. Američané se neangažovali na Blízkém východě, nebylo tak snadné sednout do letadla atd., tzn., ukázalo, že vlastně svět je opravdu 1 obrovská vesnice, řekněme, a to, že se ostatně, vidíme to i dnes, co se dnes děje v Afghánistánu, se promítá do desítek zemí světa, do jejich rozpočtů, do veřejných debat, do předvolebních debat atp. a takovýto význam si myslím je takovým katalyzátorem emocí, politik, bezpečnostních opatření bylo i to jedenácté září.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co vlastně těm útokům předcházelo? Možná abychom si to zasadili do nějakého kontextu, přece jenom je to 20 let, jaká byla tehdy situace ve světě a jak je vlastně, těch otázek je samozřejmě spousta, jak je možné, že se něco takového teda uskutečnilo?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha
Bylo to vlastně jakési takové bezpečnostní vakuum, rok 2001, bylo to 10 let po rozpadu Sovětského svazu, dekádu po skončení Studené války a zdálo se, že světu už budou dominovat jenom Američané a jejich spojenci, satelity, proamerické režimy atp. a najednou se ukázalo, že ve skutečnosti toho vakua, toho, že skončilo to bipolární rozdělení světa, využila nějaká třetí síla. My dnes říkáme, že to byli prostě islámští radikálové, což je do velké míry pravda, ale zároveň ti islámští radikálové využívali protizápadních nálad v zemích, které po desítky let byly v podstatě koloniemi nebo protektoráty západních mocností. Využívali nevraživosti, špatné sociální situace lidí napříč muslimským světem a nešlo jen o to, že to byl muslimský svět, ale byly to rozvojové chudé státy, kde prostě autoritářské režimy si žily o řády lépe než běžní obyvatelé. A tyto režimy paradoxně byly zadobře s námi, se západem, s Američany, takže vlastně pravdu má ten, kdo říká, že to byl výsledek islámského extremismu. Pravdu má ten, kdo říká, že to byl výsledek prostě potlačených aspirací různých porobených národů, skupin obyvatel, že to byl výsledek měnící se ekologické situace, když se podíváme, tak prostě v těch zemích ubývá možnosti obživy, zdražuje se atd. a to jsou všechno věci a teď se jenom bavíme, jakým procentem, který z těch aspektů k tomuto vyvření těch extrémních nálad přispěl a pak si samozřejmě musíme vždy uvědomit, že to provedli teroristé, kteří od té doby pozabíjeli desítky tisíc svých vlastních muslimských souvěrců. Muslimští teroristé zabili mnoho mnohonásobně více jiných muslimů než lidí na západě, takže najednou vidíme, že ani to dělítko nevede mezi muslimským světem a zbytkem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná se můžeme dostat právě k tomu, jak se změnil po těch atentátech před 20 lety pohled tzv. západní společnosti právě na muslimy obecně.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha
No samozřejmě se do určité míry tam upřela pozornost v mnoha ohledech nadměrná, najednou jsme zjistili, že něco takového jako muslimský svět existuje, začalo se o něm bádat na lepší či horší úrovni a začal vyvolávat začal vyvolávat emoce, a to vlastně přetrvává dodneška, když v irácko-íránské válce v osmdesátých letech zahynuly statisíce lidí, když v afghánské válce zahynuly statisíce lidí ve stejné době, tak to u nás nevyvolávalo takové emoce, až když zahynulo 3000 lidí na západě a de facto blízkovýchodní problémy a naše intervence na Blízkém východě se předešly na naše území, to byl pro nás, myslím si, klíčový zlom, najednou jsme zjistili, jéje, ono se tam něco děje. Samozřejmě, říkám to velmi zjednodušeně, o 3 roky dříve al-Káida zaútočila na americké ambasády v Keni a v Tanzanii, takže jedenáctým zářím to nezačalo, ale my to tak dnes vnímáme. Já třeba vidím, vedu řady nebo oponuji řadu bakalářských prací studentů na univerzitě u nás a vidím, že to jedenácté září pro ty studenty, kteří v té době ani nebyli kolikrát na světě, tak vlastně jakýmsi zlomem pro ně začal náš letopočet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak oni třeba z vašich zkušeností, když jste se zmínil o studentech Metropolitní univerzity, reflektují nebo na co se vás třeba ptají na na těch přednáškách?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha
Ono je to asi, to se dá říct možná o jakékoliv nějaké historické události. Ti studenti prostě mají něco naučeného, takové obecné ty za jako o druhé světové válce, prostě nějaká data, začalo to, skončilo to, ale zasadit to do souvislostí, vcítit se do nálad tehdejších společností. Uvědomit si, že ani ta válka, ale ani to jedenácté září, nepřišlo jako blesk z čistého nebe, to je potom samozřejmě to ne každý z nich vstřebá, ne každý to chce chápat a pak je velmi zajímavé třeba semináře nebo když pozvu nějaké hosty, experty, bavíme se o tom, tak ti studenti, které to opravdu zajímá, tak vlastně do značné míry žasnou a nemyslím to nijak zle, ale oni prostě znali jen ty polučky, znali ta data encyklopedická a najednou vidí, že to mělo celou řadu rovin, která už se nedostanou do médií, které se nedostanou do té devadesátiminutové přednášky třeba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
O čem se třeba, Břetislave, příliš nemluví, když se dostanu zpět vlastně k té první otázce, co těm útokům předcházelo, jaký byl ten ten kontext? Asi se všichni shodneme na tom, že události z 11. září 2001 změnily celý svět.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha
No, ukazuje se to, co vidíme dneska, v dnešním Afghánistánu, prostě naši dnešní spojenci se jednoho dne, až jim to začne vyhovovat, mohou klidně obrátit proti nám, tzn., tam se krásně ukázalo, že my vytloukáme klín klínem, my hasíme 1 požár tím, že zakládáme požár jiný. Co byla al-Káida, al-Káida byla jedna ze skupin, které vznikly na konci osmdesátých let v době, kdy Američané, Saúdové, Pákistánci, ale i třeba Číňané, lifrovali miliardy dolarů do podpory protikomunistických, protisovětských povstalců v Afghánistánu. Říkali jim, že jsou to bojovníci za svobodu proti komunistickým neznabožským diktátorům atd. a už o pár let později tito lidé otočili své zbraně proti západu, ani ne o desetiletí později a dnes vidíme totéž v Afghánistánu. My řešíme, kam se poděly zbraně, které tam Američané ale zčásti i Češi před lety dali, kdo je má, dnes je mají Tálibánci, proti kterým jsme tam 20 let bojovali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Měli tehdy v tom září, potažmo později 2001, Spojené státy jinou možnost než zaútočit, odjet do Afghánistánu?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha
Ano a ty možnosti se probíraly už tehdy. Oni mohli zlikvidovat ty výcvikové tábory, oni mohli pozabíjet teroristické vůdce a i tehdy se vedly debaty, ale byly potlačené, kdo měl tehdy nějaký disentní názor, tak byl v podstatě vykreslován jako zastánce teroristů, vždyť novináři, kteří tehdy přinášeli rozhovory s Usámou bin Ládinem, byli obviňováni, že dělají al-Káidě propagandu, tzn. chtěli jsme slyšet jenom náš názor, a to ten mainstreamový, takže jiná možnost byla a tehdy se ozývalo řešením, boj proti teroristické organizaci nemusí nutně znamenat svržení celé jedné vlády, tehdy vlády Tálibánu v Afghánistánu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha. Jak s odstupem času Břetislave hodnotíte koncept Spojených států? Mám teď na mysli válku s terorem. Kdo byla? Jakou filozofii vlastně měla a má dodnes al-Káida?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha
Ptáte se na al-Káidu nebo na Američany?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na obojí.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha
Ano, no tak al-Káida v podstatě je na ústupu, její hlavní Drive, nebo jak to říci, prostě tu energii převzal Islámský stát, který je teď také na ústupu a já říkám, že dříve nebo později přijde na Blízkém východě něco nového. Já si třeba myslím, že velkou roli bude hrát opravdu ekologická situace, životní podmínky. Ve chvíli, kdy do takových zemí, jako je Egypt, Pákistán, Bangladéš prostě přijde hladomor, stačí delší sucho, stačí méně vody, zasolení polí, tak budeme mluvit o zemích, kde jsou stovky milionů obyvatel, kteří prostě, bude tam velké sociální pnutí a stejní lidé, kteří dnes pochodují pod praporem radikálního islámu, ať už pod praporem al-Káidy nebo Islámského státu, tak klidně zase zvednou prapor boje za za zrno a za pitnou vodu. A takto, to je prostě koloběh koloběh těchto revolučních hnutí. V sedmdesátých letech ti lidé nebojovali za islám, teroristické organizace na Blízkém východě, ale bojovali za, jak říkali, sociální spravedlnost proti imperialismu americkému, proti sionistickému kolonialismu, neslyšeli jsme tehdy al-Káida neexistovala, to všechno byly revoluční levičácké skupiny, které vyhazovaly do vzduchu a unášely letadla. Pak najednou přišla islámská vlna, o které se teď bavíme a ta třeba bude na ústupu, ale vůbec to neznamená, že se situace v rozvojovém a muslimském světě uklidní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Měla jsem na mysli to, jaký koncept vlastně tehdy zvolily Spojené státy, co se týče války proti teroru.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha
Tak to je, ta koncepce nebyla jednoznačná. My vidíme, měnily se republikánské, demokratické administrativy a ostatně teď to je velké velká kocovina, že vlastně nebylo jasné, čeho Američané chtějí dosáhnout. Že chtěli, že těch cílů měli moc, že 1 věc je nebo respektive řeknu to takhle, jak souvisí obnova afghánských škol s bojem proti teroristům. Jistě, vzdáleně ano. Já připomenu, doufám, že mu to nebude vadit, ale pamatuji si Tomáš Pojar, když byl první náměstek českého ministra zahraničí, tehdy se vezla pomoc do pákistánské části Kašmíru, kde bylo velké zemětřesení a prostě my jsme se bavili, byl to humanitární let a Tomáš říkal, je lepší, když tady ty školy postavíme my, řekněme, západ, než aby se do toho vložila nějaká extremistická muslimská nadace, která si tam bude učit potom své, takže ty souvislosti jsou, ale pak jde o to, do jaké míry tyto souvislosti jaksi všechny souvislosti zohledňovat a začleňovat do nějaké koncepce, protože ta koncepce byla tak široká, že jak vidíme, teď Američané odcházejí a můžeme se vlastně bavit, čeho dosáhli, byl to úspěch, byl to neúspěch, ty cíle nebyly jasně stanovené a bylo jich moc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když jste se zmínil o Pákistánu, tak, pokud se nepletu, tam byl před 10 lety zabit Usáma bin Ládin. Možná si posluchači vybaví i ty záběry z dronů, kdy se objevoval docela nezřetelně, jak se prochází po dvoře v tom Abbottabádu, v takovém tradičním paštunském obleku. Jaká to byla vlastně postava?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha
On byl velmi důležitým člověkem nejenom v té teroristické struktuře, ale i v mezinárodní politice. V jednu chvíli ho využívali Saúdové, když spolu s Američany, jak už jsem říkal, bojovali proti komunistům v Afghánistánu, tak Usáma bin Ládin tam lifroval obrovské peníze, budoval to, čemu dnes říkáme teroristé, tehdy jsme jim říkali bojovníci za svobodu, mudžáhidové, tak jim tam lifroval technologie, peníze, byl to stavební magnát al-Káidy, když to řeknu velmi zjednodušeně obrazně. Pak najednou začal útočit i na Saúdskou Arábii a dostal se pod ochranná křídla súdánského režimu. Pak ho vykynožil i Súdán, který si chtěl vylepšit vztahy s Amerikou v roce 96, a tak odešel do Afghánistánu. A samozřejmě v tu chvíli bezpochyby s ní měly dobré vztahy i některé části pákistánského bezpečnostního establishmentu, tzn., nemůžeme ho vidět jako člověka, který se schovává v těch jeskyních a tam snad nějakým laptopem řídí teroristy po světě, to on je nikdy takto neřídil, on prostě jim dodával ten kredit, on byl tím ztělesněním té struktury a jak vidíme, byl zabit a teror jede dál, nestálo to na Usámovi. A zároveň ale byl prostě figurkou v geopolitických hrách, jak jsem teďka se pokusil přiblížit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V čem podle vás Břetislave nejvíce dodnes pociťujeme možná i tady v České republice nebo ve střední Evropě dopady toho 11. září 2001? Když odmyslím teď třeba ještě pořád bezpečnostní kontroly zejména na letištích.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha
Já bych si je neodmýšlel. To je strašně důležité, prostě najednou se dostaly tyto věci do popředí, existuje existuje termín sekuritizace, zjednodušeně řečeno, znamená to, že všechny problémy světa, sociální, ekonomické, politické jevy se dají nahlížet prizmatem nebo pohledem bezpečnosti, jak souvisí nadcházející české volby s bezpečností, jak souvisí distribuce sociálních dávek s bezpečností, jak souvisí česká zahraniční politika s bezpečností, takže najednou se tady objevil nový pohled, řekněme, i vědecký odborný, že zjistili jsme, že celý náš život vlastně se dá zkoumat jako bezpečnostní problém, a to si myslím, že je nové, to před jedenáctým zářím v takovém rozsahu rozhodně nebylo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Těch dopadů důsledků teroristických útoků na Spojené státy je mnoho, kromě těch bezpečnostních, dokonce i zdravotních. Podle dat americké vlády se výskyt onkologických onemocnění, plicní obtíže a další chronické onemocnění potvrdily u necelého půl milionu lidí, kteří na místě tehdejších útoků žili, pracovali, pomáhali nebo chodili do školy.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha
To je pravda, vůbec ani slovem toto nechci zpochybňovat, ale zabýváme se do stejné míry tím, jakou paseku na životech a zdraví lidí nadělala třeba katastrofa v indickém Bhópálu, když tam vybuchla americká chemička, co Američané udělali pro ty trpící dodneška už v druhé v třetí generaci trpící Indy, věnují jim stejnou pozornost? Jo, to je právě ta věc, my jsme zahleděni do našich zájmů. Americe někdo něco udělal, je to hrozné, ale to není střed světa. Ostatně, teďka zase v souvislosti s Afghánistánem si to uvědomujem, najednou vidíme, že má zájmy Čína, má je Rusko, má je Írán, Saúdové atd.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jakou roli, když jsme se dostali zpět k Afghánistánu, hraje, Břetislave, Katar?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha
Katar je taková prostě maličká země, která nejen nemá, když to přeženu, je tak malá, že se tam ani nevejde moc těch vojenských základen, je tam 1 obrovská americká plus nějaké další malé, ale vlastně se ukázalo, že dneska už ta moc té země nemusí souviset s jejími vojenskými rozpočty, s její velikostí, ale že zkrátka se to dá hrát i jinak. Katařané využívají tzv. soft power, to znamená měkkou sílu, což je třeba ta jejich televize Al-Džazíra, která sice dělá perfektní zpravodajství, ale pořád je to katarský státní kanál, takže do určité míry reflektuje katarskou státní politiku Katařané se projevil jako skvělý zákulisní vyjednavači, kteří vyjednali výměnu jediného Američana mimochodem zajatého Tálibánem před lety za 5 tálibánců držených na Guantanamu. Katařané vyjednali propuštění těch dvou Češek, které byly unesené v roce 2013 v Pákistánu atd., takže jsou to lidé, za kterými jezdí světoví, nebudu říkat státníci, ale diplomaté a šéfové špionážních centrál a vyjednávají s nimi, takže my jim můžeme nadávat, že jsou zadobře s muslimským bratrstvem, že hostí vůdce palestinského Hammásu, ale zároveň toho využíváme, protože jsou to Katařané, na Hammás mají ve výsledku páku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké bude vlastně státní zřízení Afghánistánu? Už vlastně víme, že převzalo teda Tálibán převzal kontrolu nad celým územím i nad Pandžírem. A mimochodem, ministrem obrany se má stát syn zakladatele Tálibánu, Mully Umara.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha
Ano, nicméně personální obsazení té současné přechodné vlády, a ona se může držet týden nebo 5 let, nevíme, co to znamená, co z toho vyplývá pro státní zřízení. Oni si mohou říkat, asi budou mít tendenci říkat si islámský emirát Afghánistán nebo pod nějakým mezinárodním tlakem i třeba Číny a Ruska zvolí nějaký méně kontroverzní název, ale pořád je otázka, ústava už asi neplatí, parlament, Tálibán je proti parlamentní demokracii, má celou řadu vážných, řekněme, pádných i méně pádných argumentů v těch v afghánských podmínkách, takže to je předčasné, ono může být, paradoxně to může být jakýsi dlouhodobě revoluční režim, který vlastně bude řízen, řekněme, takovým vojenským systémem, že se vlastně i bez třeba státního zřízení a nějaké ústavy, řekněme, obejde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje Břetislav Tureček. Výčtem 1765 žalujících začal ve středu v Paříži proces s 20 podezřelými z příprav a vykonání série teroristických útoků ve francouzské metropoli, téměř 6 let poté, co si teror islámských radikálů vyžádal 130 mrtvých a přes 350 zraněných. Zemřelo i 7 atentátníků, nejvíce obětí 90 kolem 90 si vyžádal útok v klubu Bataclan. Je to největší soudní proces ve Francii v novodobých dějinách. Provází ho samozřejmě kvůli obavám z teroristického útoku extrémně přísná bezpečnostní opatření. Od 28. září přijdou na řadu svědectví přeživších a rodin obětí. Jak na ně Břetislave pohlížíte na tento proces, co od něj lze očekávat?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha
Ano. Já pevně věřím. Ono vy jste řekla některé parametry, to má trvat měsíce a měsíce, má to desítky tisíc stran, už teď mají ty ty dokumenty. Budou vyslýchány stovky, ne-li tisíce svědků ze všech možných úhlů pohledu atd. a mě to vede k velké naději, že to opravdu bude precizní soudní proces, že to nebude taková nějaká touha po odplatě nebo prostě takový nějaký, jak se tomu říká, hromadný proces, kdy prostě řeknem, byli to teroristé a šup s nimi do do basy, protože tím bychom podkopávali naše vlastní principy, dělali bychom to, co se děje v Íránu, co se děje v Saúdské Arábii, co se děje v Izraeli. Prostě tady je potřeba rozebírat vinu. Tady je potřeba odlišit, kdo byl skutečný terorista a kdo byl třeba obětí teroristů zmanipulovanou do nějaké role a ono je to potom dobré i pro nás, tady nejde jenom o to, já vůbec neříkám jen ať jsme hodní na teroristy, ať se jim dostane skutečně jenom zaslouženého trestu, ono potom, když se tyto věci rozplétají, tak vlastně ukazují, jak ty sítě fungují a nám třeba umožňují vylepšit obranu, nejen v té bezpečnostní rovině, ale i třeba v té sociální, uvědomit si, kde byla ta náborová centra těch teroristických, jak se tento člověk stal teroristou, proč jim najednou začal sloužit, když ještě rok předtím to byl vzorný student, říkám teďka obrazně, a to je prostě poznání, které by nemělo být jenom součástí soudního spisu, ale měly by z něj zase zpravodajské služby, policie, sociální sítě těch států, jaksi je využít k budoucí práci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte, podle vašich informací, že se minimálně teda od těchto teroristických útoků, konkrétně ve Francii, zlepšila třeba i spolupráce mezi státy co se týče právě rozkrývání těch sítí?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha
Ale vidíme, že tam je tento proces francouzský, je propojený i s teroristickými útoky v Belgii, k těm došlo tuším o rok později a jasně, najednou se ukazuje, a ono to bylo i tehdy, že my jsme, najednou se zjišťovalo, že, ať mě nikdo nechytá za slovo, naši posluchači, ale vím, že tam byla stopa, že se tam použily, myslím v té Belgii, zbraně přivezené ze Slovenska, jo, takže najednou se ukáže, že někde v nějaké zemi Evropské unie je snadné získat třeba zneškodněnou zbraň, kterou ale v jiné zemi je snadné zase zprovoznit a ve třetí zemi použít k teroru, takže to jsou samozřejmě věci, přesně jak jsem před chvílí řekl, velmi obecně, které nás potom vedou ke zlepšení té bezpečnostní situace a jistě, může nějaký zanícený liberál namítat ale že si pak vytváříme policejní státy, že všude máme kamery, ale to je holt realita, my už se dneska bez těchto prostředků v mnoha oblastech neobejdeme a pak je samozřejmě na tom, koho si zvolíme. Zda ty kamery budou opravdu využívány jenom pro naši bezpečnost nebo pro špiclování kdo se kdy s kým schází.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
I to je, ty kamery, důsledek mimo jiné toho jedenáctého září.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha
Ale zároveň zase, nezapomínejme jednu věc, dneska je těch kamer mnohem víc než v době 11. září, protože dneska ta kamera stojí zlomek toho, co stála tehdy. Vzpomeňme si, jaké v té době byly mobilní telefony, prostě všechno jde dopředu. I třeba Afghánistán se za 20 let velmi posunul dopředu, nejen proto, že tam byly enormní investice ze zahraničí, ale i protože se globálně ekonomika, globálně se technologie velmi poskočily, takže každá rozvojová země je dnes na tom mnohem lépe, než byla před 20 lety.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Až půl milionu Afghánců by podle odhadů Organizace spojených národů mohlo do konce roku utéct ze země před vládou Tálibánu. Evropská unie, která se obává další migrační krize, se zatím dohodla, že pomůže především na místě a v sousedních zemích, samozřejmě hlavně financemi, jak se díváte na tento přístup, jak dál vlastně pokračovat?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha
Je to rozumné, je to vlastně pokračování té politiky, kterou EU Evropská unie zavedla vůči Turecku. Prostě my nechceme uprchlíky tady. Postarejte se o ně vy a tady na to máte peníze, samozřejmě dostáváme se potom k paradoxu, že my teď budeme posílat peníze zemím, jako je Pákistán, jako je Írán, takže na jednu stranu my tady máme politiku protiíránskou, Íránci prostě, jaderné zbraně atd., ale na druhou stranu zjišťujeme, že v mnoha ohledech jsou na naší straně barikády, vracím se na začátek. Ukazuje se, jak je všechno propojené a komplikované. Dneska už si prostě s černobílými obrazy nevystačíme. A teď samozřejmě najednou budeme podporovat autoritářské režimy možná ve střední Asii, kterým nemůžeme přijít na jméno, kde se dědí titul prezidenta pomalu a najednou uvidíme, že oni budou nárazníkem našich vlastních zájmů a budeme rádi, když s námi tito autoritářští vládci budou spolupracovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když se podíváme na tu světovou šachovnici, jak jste popsal ty různé tahy, jaký další tah tam třeba vidíte?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha
No. Čína táhne pomaličku velkým houfem pěšáků. My pořád se soustředíme na střelce a dámy, ale hlídal bych ty pěšáky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Doporučuje Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha. Děkuji, Břetislave, mějte se hezky. Na slyšenou.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha
Díky. Na slyšenou.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.