Přepis: Jak to vidí Jiří Pondělíček – 15. září 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný den přeje Zita Senková. Ve studiu je se mnou Jiří Pondělíček z Institutu mezinárodních studií fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, amerikanista. Vítejte.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Probereme zejména dopady stažení vojsk z Afghánistánu na postavení amerického prezidenta Joea Bidena, priority jeho agendy a taky jeho trpělivost s neočkovanými, mimo jiné. Přeji nerušený poslech. Předčítání jmen obětí, minuty ticha i údery zvonu, to vše a mnoho dalšího byly součástí různých pietních akcí k uctění památky obětí teroristických útoků z 11. září 2001 ve Spojených státech. Pane Pondělíčku, jaké nálady a možná i otázky vyvolává toto 20leté výročí ve společnosti?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Já se domnívám, že je to pořád docela bolavá rána v té americké duši, dá-li se to tak říct. Nicméně vidíme v posledních letech s tím, jak nastupuje generace nebo jsou lidé, kteří to třeba nezažili, nebo to zažili jako malé děti, ještě to třeba úplně nevnímali, tak se to samozřejmě posouvá. Ještě zdaleka samozřejmě nenastává ten moment, že by to opouštělo tu přímou historickou paměť a stávalo se to dějinami, ale přece jenom taková ta jednota, kterou to vždycky vzbuzovalo, to vzpomínání na ty útoky a na ty oběti, tak se trošku drobí vlastně i vlivem toho politického rozdělení, dá se říct. Viděli jsme, což nebývalo úplně zvykem, že prezident, bývalý prezident Trump zaútočil na bývalého prezidenta Bushe, který ve svém projevu mluvil o nebezpečí extremismu i domácího původu, násilného extremismu, což Donald Trump vztáhnul na sebe a na své příznivce, a Bushovi vzkázal, že by měl mlčet, protože právě on Ameriku vtáhnul do válek na Blízkém východě. To je něco, co určitě zvykem nebývalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nerýpl si naopak George Bush mladší tak trochu i do Bidena? Narážím na jeho slova na ceremonii v Pensylvánii. Vlastně George Bush zastával úřad v době útoků. A mimo jiné řekl: "V týdnech a měsících po útocích jsem byl hrdý na to, že mohu vést úžasný, odolný a sjednocený lid. Pokud jde o jednotu Ameriky, tyto dny se teď zdají být vzdálené těm našim."

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
To je otázka, jestli myslel přímo Bidena. Samozřejmě ta polarizace v Americe se dá vystopovat už daleko dříve. Koneckonců někteří politologové vidí počátky toho obratu právě už u George Bushe. Jeho hlavní stratég Karl Rove vlastně do té kampaně v roce 2000 vnesl třeba otázku stejnopohlavního manželství. Jo, ta infuze těch, dá se říct, morálních nebo etických témat do těch voleb, tak proběhla daleko dříve než v těch posledních třeba, dejme tomu, 8 letech. A někteří vidí právě za tou snahou tam prostě vnést tady ty etické otázky, které mnoho voličů mobilizují, ale právě také většinou vedou k silné polarizaci, tak vidí nebo respektive vidí to jako jednu z příčin toho, proč je Amerika dnes tak rozdělená, jak je. Takže těžko říct, jestli zrovna George Bush je v tomhle bez viny. Ale faktem je, že ten útok Ameriku sjednotil. Tam se projevil ten efekt tzv. válečného prezidenta nebo vlastně vrchního velitele v období války, že opravdu, když se podíváme na ty průzkumy veřejného mínění, tak krátce po útocích ta podpora George Bushe byla někde 80 %. Byla ohromná. A dnes vidíme, že vlastně Donald Trump s výjimkou nějakého období těsně po svém nástupu do funkce neměl vlastně nikdy podle těch průzkumů většinovou podporu. Joe Biden ji teďka ztratil právě asi možná v důsledku toho zbabraného odchodu z Afghánistánu. A ta čísla se příliš nehýbou, je to takové zabetonované.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Právě se chci zeptat na to, pane Pondělíčku, jak vstoupí do historie - George Bush už tam má svůj zápis - co se bude psát o Bidenovi, který tak často vyzdvihoval právě své zahraničně politické zkušenosti? Narážím samozřejmě na ten, no, řekněme, překotný odchod spojenců včetně teda amerických vojáků z Afghánistánu?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Já myslím, že je brzo hodnotit, jak se na něj bude nahlížet celkově, ale určitě je už teď možné říci, že ten nepovedený odchod, chaotický, tak bude určitě součástí jeho odkazu a bude to součást, kterou on by tam raději neměl. O tom není pochyb.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte, že ho to nějak momentálně - víme, že občas teda ta naše lidská paměť obecně je i krátká - jestli ho to oslabilo nebo oslabuje?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Já se domnívám, že v těch domácích otázkách tolik ne, protože ta agenda je prostě teďka trochu jinde. Je otázka, jestli ty nálady veřejnosti vydrží. Samozřejmě velkou ránou byla ztráta životů těch 13 příslušníků amerických ozbrojených sil. I ty obrázky obyčejných Afghánců, kteří se snažili utíkat i třeba tak zoufalým způsobem, že se snažili držet startujících letadel atd., tak to voliče určitě šokovalo. Je otázka, jak dlouho to vydrží. Já si myslím, do těch poločasových voleb v podstatě zbývá něco přes rok a až se ta situace nějakým způsobem uklidní, a teď nemyslím situace v Afghánistánu, myslím spíš to její mediální pokrytí v Americe, tak si myslím, že voliči, velká část voličů velice ráda na Afghánistán zapomene. Koneckonců většina z nich to stažení podporovala. Takže uvidíme, jak se to vyvine, jestli to, co je mu teďka vyčítáno, jestli se třeba republikánům podaří to udržet v té lidské paměti a v tom povědomí voličů dlouhodobě, nebo jestli to třeba bude jenom nějaký krátkodobý výkyv, který až z Afghánistánu přestanou tady ty záběry chodit a americké televize je přestanou vysílat, tak jestli ta jejich síla zase pomine.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Rozumím tomu správně, pane Pondělíčku, že i třeba bilance 20leté americké války v boji s terorismem není to úplně hlavní, co jaksi hýbe Američany?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Já se domnívám, že to téma už příliš velkou sílu nemá nebo respektive nemá sílu někomu vyhrát volby. Koneckonců i s ohledem na to, když budeme mluvit konkrétně o Afghánistánu, tak vlastně poslední 3 prezidenti, všichni a bez ohledu na to, jestli to byl republikán Donald Trump nebo demokraté Barack Obama a Joe Biden, tak slibovali ukončení války v Afghánistánu, stažení z Afghánistánu. Každý si to samozřejmě představoval trošku jinak, trošku jiným způsobem toho chtěl dosáhnout, ale ta shoda na tom, že tu válku je potřeba ukončit, tak tam je. Takže nemyslím si, že je to téma, na kterém by někdo dneska mohl vyhrávat volby, protože prostě asi nikdo z relevantních kandidátů nepůjde do voleb s tím, že řekne, že by se Amerika třeba do Afghánistánu měla vrátit. Nebo nedovedu si to v současné situaci představit. Myslím, že rozhodovat budou daleko víc ty domácí otázky, tak jako tomu vždycky vlastně v amerických volbách bylo. Vlastně i během studené války, kdy ta zahraniční politika byla daleko prominentnější, tak stejně většina voličů se rozhodovala podle třeba domácí ekonomické situace a podobně. Takže určitě uvidíme ta témata, některá jsou podobné jako u nás, v Americe roste inflace. Momentálně je tam nedostatek pracovních sil v některých oborech, což republikáni taky vyčítají Joe Bidenovi. Ta ekonomika v současnosti sice tedy se rychle obnovuje, ale jsou tam nějaké obavy z přehřívání. Já nejsem ekonom, tak nemůžu říct, do jaké míry oprávněné, nebo ne, ale pokud bude ekonomika šlapat příští rok, pokud bude voličům lépe, než jim bylo dřív nebo před 2 lety, tak si myslím, že to bude pro Joe Bidena snadnější. Pokud by třeba došlo k nějakému šoku, ochlazení nebo krizi nebo i třeba voliče trápila vysoká inflace, která by vymazala růst platů, tak já si myslím, že by to naopak nahrávalo republikánům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže rozšíření vlastně těch programů sociálního a také zdravotního zabezpečení a další otázky.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
O tom se taky samozřejmě bude velice mluvit. Je otázka, jestli se něco v tomhle ohledu podaří prosadit. Zatím vlastně jediný nějaký významný program, který měl podporu obou těch stran, a tudíž vlastně mohl projít v senátu jako řádný zákon, tak je ten infrastrukturní balíček, který považuji za významný právě především tím, že tedy se podařilo dojednat nějaký kompromis. Ale většina těch priorit, co demokraté nebo Joe Biden před volbami slibovala, tak ta prostě čelí velmi silné opozici z řad republikánů. A jelikož je není možné prosadit tou většinou 60 hlasů v senátu, tak by musely projít jako tzv. budget reconciliation bills, což zase dosti omezuje ten rozsah nebo ten vlastně způsob, jak můžou tedy ty systémy měnit, do jaké hloubky a podobně. Takže je otázka, jestli se Joe Bidenovi za ty první 2 roky do těch mid-termů třeba podaří něco z jeho agendy, něco významného třeba v oblasti zdravotnictví nebo právě sociální péče, prosadit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vysvětluje amerikanista Jiří Pondělíček. V těchto chvílích, když spolu hovoříme ve studiu Dvojky, jsou asi nejsledovanější, co se politiky týče, tzv. odvolací volby, v Kalifornii boj o guvernérské křeslo. Je to stát, který v posledních letech tradičně ovládají demokraté. Podle posledních zpráv vlastně obhájil svou pozici, respektive přežil stávající guvernér. V čem jsou ty volby vlastně specifické?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Jsou to volby, které my tady neznáme. Jsou to vlastně, protože vlastně všechny státy té americké federace, koneckonců i federální vláda, tak funguje trošku na jiném principu než ten náš systém, kdy vlastně exekutiva, vláda žádá o důvěru sněmovnu, tzn. je závislá na legislativní moci nebo na zákonodárném sboru, tak v Americe to tak není. Ať guvernéři nebo prezidenti se vlastně volí přímo na nějaké předem dané období. A když opozice získá většinu po tom zákonodárném sněmu, tak se s tím prezident musí nějak vyrovnat. Guvernéři ale nemusí končit, neodchází kvůli tomu, že by ztratili důvěru těch zákonodárných sborů. Nicméně mnohé státy umožňují voličům toho guvernéra nebo guvernérku případně odvolat přímo. V Kalifornii vlastně je tam stanovený počet voličů, kteří musí tu petici podepsat, tak aby tady se o ní potom dále hlasovalo. Zvláštností těch voleb je, že ten, co úřad obhajuje, ten tedy, koho se snaží ti petenti odvolat,...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To je Gavin Newsom.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Ano, přesně tak, guvernér Gavin Newsom tak musí získat nadpoloviční většinu hlasů. Pokud nezíská nadpoloviční většinu hlasů, tak se guvernérem, či guvernérkou stává kandidát s nejvyšším počtem hlasů. Což třeba vzhledem k tomu, že to pole těch kandidátů, kandidátek bylo letos poměrně dost rozdrobené a široké, tak mohlo třeba vyústit v to, že by se guvernérem mohl stát v případě, že by Gavin Newsom neuspěl, někdo třeba s 20, 25 % hlasů, kdo nemá většinovou podporu. Tak to je možná taková zvláštnost, že odejde guvernér, pro které hlasovalo třeba 48 % lidí, a nahradí ho někdo, pro koho hlasovalo třeba jen 25 %.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Proč vlastně měl být nebo chtěli ho odvolat? Z jakých důvodů?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Tím hlavním důvodem byla opatření v boji proti pandemii koronaviru, za která byl především republikány Gavin Newsom velice silně kritizován. Další, co ta petice zmiňuje, tak je tady neustálý strmý růst životních nákladů v Kalifornii a neřešení nebo špatné řešení otázky bezdomovectví. Což je pravda, že bezdomovectví je pro Ameriku velký problém, troufl bych si říct daleko větší než třeba pro nás a ostatní evropské země. A Kalifornie rozhodně díky tedy ceně nebo díky nákladům, které člověk musí platit, pokud tam chce žít, ať už je to cena nemovitostí atd., tak je rozhodně státem, kde jsou bezdomovectvím ohroženy poměrně široké skupiny obyvatel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Čím to, pane Pondělíčku, že je Kalifornie vlastně baštou demokratů?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Já myslím, že to souvisí s tím, že jednak je to sídlo Hollywoodu, který tradičně vždycky byl liberálnější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Známe předchozího guvernéra také z Hollywoodu.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
No tak ono ne vždycky samozřejmě tomu tak bylo, ale musíme si uvědomit, že třeba i Ronald Reagan, který byl guvernérem Kalifornie také, než se tedy stal prezidentem, tak přestože byl republikán, tak byl umírněný republikán. Ono si musíme trošku uvědomit, že je něco jiného být třeba demokratem v Západní Virginii, jako je senátor demokratický Joe Manchin, kterého často to levicové křídlo demokratické strany obviňuje z toho, že je v podstatě republikán, a je něco jiného potom být třeba demokratem v New Yorku. A podobně je něco jiného být republikánem v Massachusetts, což byl případ třeba Mitta Romneyho. Mitt Romney v Massachusetts zavedl systém zdravotní péče, který v mnoha ohledech připomínal Obamacare, proti které potom republikáni velice silně bojovali, a je něco jiného být třeba republikánským guvernérem ve státech, jako je Severní, Jižní Dakota nebo Mississippi, jo. Čili oni ti lidé jsou sice v jedné straně, ale často ta politika, jakou provádí nebo jakou dělají, může být dosti odlišná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příští týden vyjde ve Spojených státech nová kniha novináře Boba Woodwarda a reportéra listu The Washington Post Roberta Costy. Už z ní citovaly servery, například televize CNN nebo deník The New York Times. A autoři popisují události ze 6. ledna, útok na Capitol i to, co tomu předcházelo. Píší například o tom, jak měl americký generál Mark Milley bránit případnému rozkazu již bývalého prezidenta Donalda Trumpa odpálit jaderné zbraně. Je to v podstatě příběh o pozadí posledních dní Donalda Trumpa v Bílém domě v úřadě.Tak asi se dočkáme různých zajímavých informací, pohledů a samozřejmě i debat.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Já myslím, že ta kniha bude určitě stát za přečtení. Woodward je novinář, který má velice silný kredit. Nemyslím si, že by to, co tam tvrdí, neměl nějakým způsobem ověřené svých zdrojů. Do jaké míry to nějak ovlivní tu debatu nebo politiku jako takovou, to si myslím, že...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
I pohled na Donalda Trumpa možná.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Já si myslím, že ten pohled na Donalda Trumpa se už příliš nezmění. Jsou tam lidé, kteří jsou prostě jeho přesvědčenými zastánci. A pro ně vlastně ani ty události 6. ledna nejsou vlastně nějakou velkou překážkou. Naopak mnozí dodnes věří, že byl při těch volbách o vítězství okraden neférovými prostředky, a tak vlastně v jejich vnímání ten 6. leden je spíš ukázkou nějaké občanské odvahy nebo nebo statečnosti a ochoty bojovat tedy za svobodu, tak jak oni ji vnímají. Takže tam si nemyslím, že by to úplně jejich názory změnilo, i pokud by si tu knihu přečetli. Je otázka, kolik z nich se k tomu vůbec odhodlá. A stejně tak si myslím, že názor těch, co Donalda Trumpa nemají rádi nebo ho kritizují z mnohých důvodů, tak to už asi příliš zase zhoršit nemůže.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem Bob Woodward se proslavil v roce 1976, kdy ve spolupráci s tehdejším kolegou z Washingtonu post Carlem Bernsteinem napsal bestseller Poslední dny. Šlo jaksi o finále vlády prezidenta Richarda Nixona. Když se podívám jenom do agentur, tak dnes se vlastně má konat demonstrace ve Washingtonu přívrženců někdejšího prezidenta Donalda Trumpa. Předpokládá se, že se bezpečnostní složky lépe připraví než počátkem roku.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Určitě ano. Ta bezpečnostní opatření, co jsem četl, jsou poměrně rozsáhlá. Zároveň se vlastně neví, kolik lidí se tam úplně přímo sejde, protože tu demonstraci vlastě nějak nepomáhá pořádat přímo Donald Trump. Myslím, že to je někdo z bývalých jeho poradců nebo zaměstnanců Bílého domu pod Donaldem Trumpem. Je to vlastně reakce na ty tresty a na soudní rozhodnutí trestající lidi, kteří se účastnili těch událostí toho 6. ledna. A vlastně ta snaha je vykreslit tady ty lidi jako oběti politických procesů. On ten organizátor, jehož jméno jsem bohužel zapomněl, tak o nich přímo mluvil jako o politických vězních, a tvrdil, tedy že Amerika je diktatura. Takže myslím si, že to je i v té republikánské straně, pořád to je spíš menšinová záležitost. Ono většina republikánů, myslím, že Trumpa pořád celkově vnímá kladně, ale ty události z toho 6. ledna mu mnozí republikáni i republikánští voliči poměrně vyčítali. Pro mnohé je právě tohle důvod, proč třeba chtějí, aby republikáni v roce 2024 postavili jiného kandidáta. Podle těch průzkumů, co jsem viděl, tak Donald Trump si sice drží slušnou podporu, někde okolo poloviny republikánských voličů, kteří by chtěli, aby teda v roce 2024 kandidoval, ale ta druhá polovina naopak by byla ráda, aby republikáni postavil někoho jiného. Což pro bývalého prezidenta nejsou úplně lichotivá čísla, pokud polovina republikánů řekne: no, s tou politikou souhlasíme, ale vlastně bysme rádi někoho jiného. Je pravděpodobné, že právě ten chaos a ty násilnosti z 6. ledna jsou tím, co velkou část těch republikánů, kteří třeba Donalda Trumpa podporovali nebo podporují jeho politiku, tak co je o od něj odrazuje. Takže myslím si, že tahleta demonstrace budou spíš takoví ti opravdu zarytí Trumpovi příznivci, kteří tedy věří, že byl ve volbách okraden, a vnímají ten 6. leden tak, jak jsem říkal, vlastně jako boj za svobodu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká amerikanista Jiří Pondělíček z Institutu mezinárodních studií. Očkování nebo test? Joe Biden představil nový plán federální vlády v boji proti nemoci covid-19. Řekla bych, že přitvrzuje pravidla. Podle něj se musí na 80 milionů Američanů buď naočkovat nebo se nechat pravidelně testovat na koronavirus. Došla mu a proč, pane Pondělíčku, trpělivost s dosud nenaočkovanými, byť, jak zdůrazňuje, vakcín je už déle dostatek?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
No tam ten důvod je z jeho pohledu naprosto zřejmý, protože prostě... My jsme mluvili o tom, že mu teďka ta popularita spadla. Mluvili jsme o Afghánistánu, ale další věc, která se na tom podepisuje, alespoň podle analýzy serveru FiveThirtyEight, který ty volební průzkumy nebo předprůzkumy podpory dává dohromady a průměruje, tak dalším důvodem je právě opět sílící tedy koronavirová pandemie. V některých státech, jako je Florida, tak vlastně ta poslední vlna, která proběhla už v době, kdy mnoho lidí bylo naočkovaných, tak byla vlastně nejsmrtelnější ze všech, takže je tam snaha něco s tím udělat anebo přinejmenším aspoň působit, jako že se s tím něco dělá. Zároveň je to ale určitě nebezpečné, protože pro mnohé voliče nějaké to nucení bude spíš odpuzující. Jestli... Nebo takhle, já se nechci vyjadřovat k odborným hlediskům, jestli to dobře, nebo špatně, jestli se má vakcinace stát povinnou, nebo ne, a navíc je to samozřejmě v Americe, takže je to záležitost samotných Američanů. Ale je zřejmé, že ten tlak na to, aby co nejvíce Američanů se očkovalo, tam je a sílí. Ten důvod, který zatím je z toho odborného hlediska, které, říkám, tady nechci příliš komentovat, tak je především v tom, že když se podíváme na ty statistiky, tak skutečně v nemocnicích z drtivé většiny v Americe momentálně jsou ti, kteří očkováni nebyli, případně ti, kteří třeba čekali na druhou dávku. Takže ta logika, kterou to ospravedlňují vlastně ti zastánci toho, že tedy se bude třeba vyžadovat po zaměstnancích, aby se naočkovali, je, že vlastně tím rozhodnutím neočkovat se potom potenciálně zatěžují tedy zdravotní systém a že tím pádem tohleto rozhodnutí vlastně není jenom jejich osobní. Říkám, úplně mi nepřísluší asi komentovat, do jaké míry to...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Můžete komentovat, co chcete.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Tak já nejsem ani epidemiolog ani odborník na vakcíny ani vlastně jakýmkoliv způsobem tedy vzdělán v lékařských vědách nebo biologii, medicíně, takže nemůžu hodnotit, jestli to je správně, nebo ne. Ale faktem je, že je tam zřejmý ten jaksi trend toho, že většinou ty republikánské státy - nebo dokonce se to dá vystopovat i podle jednotlivých okresů - okresy, které více volily Donalda Trumpa, tak tam je méně očkovaných lidí. Naopak okresy a státy, které volily Joe Bidena, tak tam je ta ochota k vakcinaci větší, v průměru samozřejmě. Takže...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Se do toho promítá politika.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Stalo se z toho politikum a myslím, že jak jsem tady mluvil o tom, že někteří voliči samozřejmě budou cítit odpor, tak možná Joe Biden tuší nebo má někde třeba i podle průzkumu potvrzeno, že jaksi demokratům tohleto příliš nevadí, že oni jsou sami ochotni většinou se očkovat, a že to vadí spíš republikánům, kteří by ho stejně nevolili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaksi mimochodem ani ne vede Spojené státy, ale jestli provází očkovací kampaň? Podobně jako to vidíme u nás, vyvolává to různé debaty. Existuje vlastně něco takového? V jaké podobě?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Já mám pocit, že tam ty, protože vlastně i to očkování si řídí jednotlivé státy, federální vláda dodává ty vakcíny do těch vakcinačních center, ale vedou si to pak jednotlivé státy, takže myslím, že ty kampaně budou taky záležitost spíš jednotlivých států. Bude jiná na Floridě a jiná třeba v New Yorku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká Jiří Pondělíček z Katedry severoamerických studií Univerzity Karlovy. Děkuji za váš čas i informace a přeji hezký den. Na slyšenou.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK
Děkuju za pozvání, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.