Přijímací zkoušky jsou samoúčelné, děti se kvůli nim učí nesmysly, upozorňuje výzkumnice Straková

23. únor 2024

Skončilo přihlašování na střední školy, které ministr školství Mikuláš Bek (STAN) mimořádně prodloužil mimo jiné kvůli výpadkům a zpoždění při spouštění Digitálního přihlašovacího systému (DiPSy). Žáky nyní čekají jednotné přijímací zkoušky. „Zkoušky by měly psát všechny děti. Je třeba otevřít systém středního vzdělání, aby celá ta záležitost nebyla tak kompetitivní,“ zdůrazňuje Jana Straková z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Moderátor: Jan Pokorný
Hosté: Apolena Rychlíková, David Klimeš a Jana Straková
Editorka: Karolína Kašparová
Zvukový obal: Jaroslav Pokorný
Grafika: František Novotný
Kreativní producent: Lukáš Sapík

Příprava na zkoušky, za kterou mnozí rodiče neváhají draze platit, podle ní bývá samoúčelná a děti se například v českém jazyce zaměřují na velmi specifické gramatické jevy. „I ve vztahu k nerovnostem ve vzdělání je důležité, aby děti skládaly přijímačky z věcí, které se učí na základní škole,“ dodává.

Čtěte také

Současná podoba zkoušek prý reflektuje situaci, kdy je velký převis poptávky nad nabídkou. „Zkouška tak nutně musí být konstruována tak, aby tam ty specifické věci byly a děti se učily nesmysly,“ vysvětluje.

Politici se podle ní v minulosti snažili redukovat všeobecné vzdělávání, protože chtěli vyjít vstříc zaměstnavatelům, kteří požadovali odbornou pracovní sílu. „To je důvod, proč máme jednotnou maturitu i přijímací zkoušku, protože šlo o to, část mladých odradit od vzdělání, aby šli do učebních oborů,“ tvrdí Straková s tím, že i když zaměstnavatelé od těchto požadavků upustili, setrvačnost systému je velká.

Problém se nyní dotýká i rodin, které dříve byly schopny svým dětem zajistit cestu ke vzdělání jinými způsoby. „Ale má to tu to pozitivum, že to teď musíme řešit,“ poznamenává.

Mrhání potenciálem

„Je to největší mrhání potenciálem této země, které jsme tu za desítky let měli. Je to husákovský přístup, jak řídit společnost nedostatkem. Donutili jsme děti taktizovat, aby si zvolily jeden gympl a jedno střední odborné učiliště,“ přitakává komentátor David Klimeš.

Ve fungující demokratické společnosti, která si cení vzdělávání, by to prý mělo být tak, že každý dosáhne svého potenciálu, z čehož těží i stát: maximalizuje se výběr daní, lidé jsou úspěšní a spokojení.

Čtěte také

Novinářka Apolena Rychlíková poukazuje na to, že současné nastavení přijímaček příliš neukazuje to, v čem jsou děti dobré. Česko prý také patří k několika málo zemím, v nichž klesá podíl středoškolsky vzdělané populace. A přibývá také lidí, kteří nedokončí ani základní školu.

V budoucnu také řada učňovských oborů přestane existovat a jejich absolventi se budou muset rekvalifikovat směrem ke všeobecnějšímu vzdělání. Rychlíková se rovněž pozastavuje nad tím, že o budoucnosti dětí rozhoduje 130 minut, což představuje ohromnou zátěž. A ani několikaletý dril příprav nezaručuje, že se dostanou na vysněnou školu.

„Dětem v jejich 15 letech říkáme, ať se připraví na to, že za pár let nastoupí do špatně placené profese a za dalších pár let je už systém nebude potřebovat, protože jejich schopnosti budou v novém světě k ničemu. To je i lidsky naprosto nepochopitelné,“ podotýká.

Politický podcast Chyba systému najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v sobotu 24. února po 11. hodině a v neděli 25. února po 18. hodině.

autoři: Jan Pokorný , ert
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.