Proč Hamás vlastně útočí na Izrael? Nabízíme historický kontext od počátku 20. století

Pásmo Gazy je úzký kus země na jihovýchodním pobřeží Středozemního moře a je asi dvakrát větší než Washington. Je sevřené mezi Izraelem na severu a východě, Egyptem na jihu. Gaza, starobylý obchodní a námořní přístav, je odedávna součástí geografické oblasti známé jako Palestina.

Pásmo Gazy|foto:Český rozhlas

Na počátku 20. století ji obývali především muslimští a křesťanští Arabové, kteří žili pod osmanskou nadvládou. Když po 1. světové válce převzala kontrolu nad Palestinou Velká Británie, intelektuálové v Gaze se připojili ke vznikajícímu palestinskému národnímu hnutí.

Čtěte také

Libor Dvořák: Teroristické hnutí Hamás a teroristický stát Rusko k sobě mají blízko

Během první arabsko-izraelské války v roce 1948 izraelská armáda bombardovala 29 vesnic v jižní Palestině. Desítky tisíc vesničanů tím donutila k útěku do Pásma Gazy. To bylo tehdy pod kontrolou egyptské armády, která tam byla nasazena po vyhlášení nezávislosti Izraele. Většina utečenců a jejich potomků zůstává na místě dodnes.

I Palestina chce nezávislý stát

Po šestidenní válce mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy v roce 1967 se Pásmo Gazy dostalo pod izraelskou vojenskou okupaci. Ta podle organizace Amnesty International vyústila v „systematické porušování lidských práv“, včetně vyhánění lidí z jejich půdy, ničení domovů a potlačování jakýchkoli forem politického nesouhlasu.

Čtěte také

Izrael musí ukázat, že mír bude pro Hamás levnější než válka, myslí si profesionální vyjednavač Pařík

Palestinci uspořádali dvě velká povstání – v letech 1987 až 1991 a mezi lety 2000 a 2005 –, a to v naději na ukončení okupace a vytvoření nezávislého palestinského státu.

Hamás je pak palestinská islamistická militantní skupina s centrem v Gaze založená v roce 1988 s cílem bojovat proti izraelské okupaci. Hamás i další podobná uskupení opakovaně útočí na izraelské cíle v Gaze, což v roce 2005 vedlo k jednostrannému stažení Izraele z Gazy.

O rok později proběhly palestinské parlamentní volby, ve kterých Hamás porazil svého sekulárního rivala hnutí Fatah. To bylo totiž obviňováno z korupce.

Čtěte také

Teroristé a extremisté mezi Izraelci a Palestinci jsou spojenci, kteří chtějí neklid, míní farář, který studoval v Jeruzalémě

Od té doby se volby v Gaze nekonaly, ale podle průzkumu z letošního března by v případě hlasování podpořilo Hamás až 45 procent obyvatel, pro Fatah by byla jen necelá třetina voličů.

Po krátkém konfliktu mezi bojovníky Hamásu a Fatahu v květnu 2007 převzal Hamás úplnou kontrolu nad Pásmem Gazy. OSN, americké ministerstvo zahraničí a další mezinárodní orgány ale oblast stále považují za Izraelem okupované území.

Víc než dva miliony obyvatel Pásma Gazy jsou součástí 14milionové palestinské komunity rozeseté po celém světě. Palestinci v Gaze jsou mladí: téměř polovina obyvatel je mladší 18 let. Enkláva je také velmi chudá – míra chudoby tam dosahuje 53 procent.

Vzdělání ano, práce ne

Navzdory chmurnému ekonomickému obrazu je úroveň vzdělání poměrně vysoká. Víc než 95 procent dětí v Gaze ve věku mezi 6 a 12 lety chodí do školy.

Většina palestinské mládeže také absolvuje střední školu a dokonce žen jen na Islámské univerzity v Gaze je 57 procent z celkového počtu studentů. Mladí Palestinci ale těžko hledají uplatnění, mladí ve věku 19 až 29 let jsou až ze 70 procent nezaměstnaní.

Čtěte také

Karel Barták: EU reaguje hněvivě na útok Hamásu, odrazuje Izrael od přehnaně kruté odvety

Krátce po volbách v roce 2006 se americká administrativa pokusila odstavit Hamás od moci a dosadit na jeho místo konkurenčního vůdce ze strany Fatah. Američané ho považovali za přátelštějšího vůči Izraeli a Spojeným státům. Hamás ale převratu předešel a v květnu 2007 převzal plnou kontrolu nad Gazou.

V reakci na to Izrael a Egypt – s podporou Spojených států a Evropy – uzavřeli hraniční přechody s Pásmem Gazy a zavedli pozemní, leteckou a námořní blokádu. Ta dodnes omezuje dovoz potravin, pohonných hmot a stavebního materiálu, stejně jako vzdálenost, na kterou mohou rybáři z Gazy vyplout na moře.

Blokáda také zakazuje téměř veškerý vývoz a přísně omezuje pohyb osob přes hranice, vypočítává odbornice na palestinské dějiny Nassarová.

Tato omezení dopadají obzvláště tvrdě na mladé a zranitelné obyvatele Pásma Gazy. Podle odborníků z OSN je blokáda nezákonná a rovná se kolektivnímu potrestání Palestinců v Gaze. Takový přístup porušuje Haagskou úmluvu a Ženevské konvence, které tvoří páteř mezinárodního práva, tvrdí.

Čtěte také

Gita Zbavitelová: Invaze Hamásu do Izraele

Naopak Izrael považuje blokádu Gazy za nutnou k zajištění bezpečnosti vlastního obyvatelstva. Deklaruje, že ji zruší, až se Hamás vzdá násilí, uzná Izrael a bude dodržovat předchozí dohody. Hamás to důsledně odmítá.

Militantní hnutí místo toho v roce 2008 zintenzivnilo odpalování podomácku vyrobených raket do obydlených oblastí v okolí Pásma Gazy ve snaze vyvinout tlak na Izrael, aby blokádu zrušil.

Izrael od té doby provedl čtyři velké vojenské útoky na Gazu s cílem zničit vojenské kapacity Hamásu. Zahynuly během nich 4 tisíce Palestinců, ale víc než polovina z nich byli civilisté.

Čtěte také

Břetislav Tureček: Palestinci se velmi dobře připravili. Otázkou je, kdy se Izrael rozhodne odvetné akce ukončit

Každá z těchto válek skončila křehkým příměřím, bez skutečného řešení konfliktu. Izrael se snaží odradit Hamás od odpalování raket. Hamás a další militantní skupiny zase tvrdí, že i když dodržely předchozí příměří, Izrael pokračoval v útocích na Palestince a odmítl blokádu zrušit.

Hamás nabídl dlouhodobé příměří výměnou za to, že Izrael ukončí blokádu Pásma Gazy. Tel Aviv nabídku odmítá a trvá na svém stanovisku, že Hamás musí nejprve ukončit násilí a uznat Izrael.

Teď se zdá, že se Hamás rozhodl narušit status quo překvapivým útokem. Odvetné letecké údery Izraele a uvalení úplné blokády na Pásmo Gazy ještě víc prohlubují utrpení obyčejných obyvatel. Je to tragická připomínka skutečnosti, podle které hlavní tíhu konfliktu nesou civilisté, uzavírá historička.

Víc si poslechněte v audiu Světa ve 20 minutách, připravily Marie Pochobradská a Tea Veseláková.