Ptačí budka jako luxusní bydlení pro ptáky, ale i ochrana před predátory. Výrobce z Nového Města zná triky, které pomůžou

Ptačí budky jsou pro drobné zpěvné ptactvo důležitá pomoc. Pěvci v naší přírodě ubývají nejen kvůli predátorům, ale také kvůli tomu, že ubývá doupných stromů, tedy stromů s dutinami, kde mohou zahnízdit.

Daniel Gregor z Nového Města na Moravě proto vyrábí desítky ptačích budek každé jaro, také je věší, kontroluje a čistí. V okolí Nového Města, na Svratecku i kolem Sněžného či Křižánek jich visí nejméně stovka.

Jeho budky vypadají jako luxusní bydlení pro ptáčky - mají plechovou stříšku, a všechny se dají vyklopit, aby se lépe čistily, a vchod je chráněný kovovým kolečkem. „Jim kov nevadí, je to lepší než plast. A střecha je kovová proto, aby to vydrželo nejméně deset let, aby dovnitř nezatékalo, aby to nehnilo,“ vysvětluje Daniel Gregor.

Kdo si pořídí budku, měl by ji na podzim vyčistit. Důvodem je podle stavitele budek to, že ptáčci ji v zimě využívají na přespání. Pokud by v ní byly blechy nebo jiní paraziti z nevyklizených zbytků, je pro ně budka nepoužitelná. Také tloušťka dřeva chrání v zimě před mrazem a v létě před horkem: „Síla musí být 24 milimetrů, tedy coul, kdyby to bylo jen deset nebo patnáct milimetrů, tak když v létě pere slunce, tak by mu bylo velké horko, a v zimě to zase izoluje.“

Dvířka nebo stříšky každé ptačí budky jsou otevírací. Stačí šikovně navrtat šroubky, na kterých se část budky vyklopí, aby se lépe čistila. Vnitřní strana by neměla být ohoblovaná, ale naopak účelně zhrubnutá, aby ptáček mohl vylézt k otvoru. Hnízdo v budce má totiž správně být alespoň dvacet centimetrů pod vletovým otvorem, aby dovnitř nedosáhla kočka nebo jiný predátor. „Čím hlubší, tím to je lepší,“ potvrzuje pan Gregor.

Některé typy budek proto mají i pod vletovým otvorem schodek a připomínají tak vilku „šumperák“. Proti predátorům funguje i to, že jsou budky zavěšeny na větvi a houpou se, ptáčkům to nevadí.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.