Reportér Boháč: Řečem o denacifikaci se Ukrajinci smějí. Chtějí vlastní stát, Rusko chce být impériem

2. leden 2024

Přelom roku se na Ukrajině nesl ve znamení intenzivních raketových a dronových útoků. Terčem ruského ostřelování se opakovaně stal i Kyjev. Podle šéfredaktora serveru Voxpot Vojtěcha Boháče se Rusko vrátilo k taktice masivních a teroristických útoků proti civilní a vojenské infrastruktuře: „Loni útočili už od října s cílem zničit energetickou infrastrukturu a donutit Ukrajince se vzdát. To se jim nepovedlo a zdálo se, že Rusko od této strategie upustilo, ale není tomu tak.“

Ukrajinci podle něj dnes už berou útoky jako výkyv počasí, které je doopravdy nebezpečné, ale se kterým se nedá nic dělat. „Vlastně se už ani příliš nechodí schovávat do krytů a doufají, že je to nezasáhne. Bohužel válka a ruské útoky si berou své oběti,“ konstatuje novinář.

Čtěte také

Zatímco během své květnové návštěvy na Ukrajině vnímal naději a velká očekávání od letní protiofenzivy, v prosinci už bylo z ukrajinské společnosti cítit vyčerpání a deprese.

„Teď probíhá reflexe a smiřování se s tím, že válka může trvat velmi dlouho. Ukrajinci si uvědomují, že podpora ze Západu je slabší než dřív, a přemýšlí, co dál. Téměř bez výjimek vám ale řeknou, že s Ruskem není o čem jednat, protože nechce příměří, ale chce ovládnout celou Ukrajinu. A tím pádem musí bojovat,“ přibližuje Boháč.

Rusko prý nyní přebralo iniciativu prakticky po celé délce fronty, ovšem postupuje v řádu stovek metrů, maximálně jednotek kilometrů. „Ukrajina se připravuje k obraně a vojáci věří, že ji dokážou držet velmi dlouho. Ale vlastně je to dost depresivní výhled,“ dodává.

Válku rozhodne výroba

Rusové nedávno ohlásili dobytí města Marjinka na východě Ukrajiny, ukrajinští představitelé ale opakují, že Rusové za minimální územní zisky platí obrovskými ztrátami.

„Když si Rusko řekne, že může ztratit další dva miliony lidí, tak asi zvládne dobýt pár dalších měst. Bohužel je teď tak zmasírované propagandou, že ani velké ztráty s veřejným míněním zatím nic nedělají,“ popisuje s tím, že Rusko je obrovská země plná chudých regionů, kde služba v armádě představuje možnost kariérního růstu a zabezpečení pro rodinu.

Čtěte také

Velký demografický potenciál má i Ukrajina, byť je třikrát až čtyřikrát menší, ani jedné straně tak nehrozí, že by neměla lidi, kteří by mohli jít válčit. „Ta válka je spíš o schopnosti produkovat zbraně a udržet ekonomiku,“ podotýká Boháč.

Slovům ruského prezidenta Vladimira Putina o tom, že válka neskončí, dokud nebude Ukrajina denacifikována a demilitarizována, se prý Ukrajinci jen smějí. „Ukrajinci chtějí vlastní stát, Rusko chce být impériem. Prezidentem Ukrajiny je Žid a je to mnohonárodnostní stát. Řeči o tom, že je Ukrajina nacistická země jsou pro všechny směšné,“ přibližuje.

Podle Ukrajinců, s nimiž Boháč mluvil, je nyní třeba zabránit Rusům v dobytí dalšího území a v pevné obraně vyčkat na vhodný čas k tomu, aby ho získali zpět. „Často od lidí slyšíte, že se Krym, Doněck nebo Luhansk navrátí, ale nejdřív musí přijít velké otřesy v Rusku. Říkají, že pobaltské republiky byly součástí Sovětského svazu desítky let, ale nakonec se osvobodily,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus. Moderuje Jan Bumba.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související