Rusko už není globální velmoc, zrušme sankce a obchodujme, vyzývá poslanec KSČM Pawlas

13. září 2018

Na Pražském hradě se sešli ústavní činitelé, aby jednali o české zahraniční politice. Snaží se prezident Miloš Zeman převzít pevněji její otěže v době, kdy ministerstvo zahraničí nemá šéfa na plný úvazek?

„Prezident má právo hovořit do zahraniční politiky, nicméně zodpovědná je za ni vláda. Miloš Zeman jako velmi šikovný a zkušený politik využívá toho prázdného prostoru pro stále větší aktivity,“ říká poslanec Vít Rakušan (STAN).

Zároveň ale dodává, že Zeman podniká méně zahraničních cest než jeho předchůdci, a navíc sehrál aktivní roli v tom, že nemáme plnohodnotného ministra zahraničí, když na základě svých osobních důvodů nejmenoval Miroslava Pocheho (ČSSD).

Pan prezident do zahraniční politiky mluví, ale spíše z Pražského hradu, než aby ji aktivně vytvářel v zahraničí.
Vít Rakušan

Ministerstvo zahraničí podle něj není dobře řízeno a velvyslanci nedostávají jasné zadání. „Středeční schůzka ústavních činitelů není symbolem toho, že se o zahraniční politice mluví, ale že se hasí požár. Ten spočívá v nejednotné linii naší zahraniční politiky, která vychází z různých míst,“ upozorňuje.

Koordinace zahraniční politiky vázne. Pocheho by měl řešit Ústavní soud, tvrdí Štěch (ČSSD)

Milan Štěch

Ve středu se na Pražském hradě uskuteční koordinační schůzka k zahraniční politice. Tradičně se jí krom prezidenta účastní i předsedové obou parlamentních komor a příslušní ministři. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) ale bude chybět, protože bude na dlouhodobě plánované návštěvě Francie a Hrad odmítl schůzku o několik hodin posunout, aby se stihl vrátit.

Účastníci schůzky se shodli, že důvody k zachování protiruských sankcí trvají, ale zároveň je třeba při jejich prodlužování na evropské půdě diskutovat o jejich účinnosti. „Přijde mi, že jsme oblečení-neoblečení, což je častý postoj naší zahraniční politiky,“ komentuje Rakušan.

„Sankce mají být zachovány, to je věta A. Věta B říká, že si necháváme otevřené dveře k tomu, že sankce by tu být neměly, protože si to pan prezident přeje,“ dodává s tím, že diskuze o účinnosti sankcí je legitimní, podle něj ale smysl mají. „Česká republika je státem, který je pro aktivity Rusů v Evropské unii velice výhodný. Já se Ruska bojím – i potom, co předvedlo na Ukrajině,“ doplňuje.

Nezávislá Evropa

„V mediálním prostoru se z Ruska dělá země, která snad číhá za hranicemi, aby napadla Evropu. A tak tomu vůbec není. Je to obrovská země s nerostným bohatstvím, ale také s obrovskými sociálními problémy. Není to globální velmoc, vojensky je schopno zasáhnout maximálně na svých hranicích,“ reaguje poslanec Daniel Pawlas (KSČM). 

Podle něj je pro nás Rusko ekonomicky zajímavým obchodním partnerem, kterého nemůžeme opomíjet: „Kde chceme obchodovat, když ne s rozvíjejícími se zeměmi typu Ruska, Číny a dalších, které jsou na vzestupu?“

„Cesta sankcí není účinná, zvyšují napětí v Evropě a podle mého názoru by měly být zrušeny,“ dodává Pawlas.

Prezident reprezentuje Českou republiku a jeho aktivita je pozitivní. Je přímo zvolený, tudíž jeho mandát je velice silný a má právo hovořit do zahraniční politiky.
Daniel Pawlas

Pawlas zdůrazňuje, že Česko je pevnou součástí Evropské unie, která by podle něj měla posilovat svou obranyschopnost a „snažit se oprostit od vlivu Ameriky a Ruska. Závislost na jedné či druhé straně je vždy špatná. Pokud má mít projekt evropského společenství smysl, znamená to mít vlastní obranný systém,“ tvrdí.

autoři: Veronika Sedláčková , ert
Spustit audio

Související