Schůzka Biden-Putin? Zklamaný je hlavně ukrajinský prezident, píše Kyiv Post

Po první osobní schůzce v roli prezidentů zůstali rozděleni třeba v otázce útoků hackerů. Zatímco Putin odmítá odpovědnost Ruska za kyberútoky, Biden naznačil možnost americké odvety, pokud nepřestanou. Podle Bidena Putin rozhodně nechce studenou válku, a taky ví, jaké schopnosti Spojené státy v digitální oblasti mají. Na varování před kybernetickým střetem upozorňuje i ruský The Moscow Times.

Čtěte také

Jan Macháček: K čemu (ne)bude schůzka Biden-Putin

Podle ruské hlavy státu zase nejvíc hackerských útoků po celém světě přichází z území Spojených států. Oba lídři přitom prohlásili, že během jednání nepadly žádné výhružky a Putin zhodnotil debatu jako velmi konstruktivní.

Naopak za úspěch se dá označit třeba dohoda o návratu velvyslanců na ambasády. Americký prezident v březnu nazval Putina zabijákem a Rusko zareagovalo odvoláním svého velvyslance z Washingtonu, stejný krok pak udělala i americká strana. Putin přitom před setkáním řekl, že ho taková označení absolutně nezajímají.

Ukrajinský deník Kyiv Post zdůrazňuje Bidenovo prohlášení, že důvěryhodnost ruského prezidenta se celosvětově snižuje kvůli tomu, že zasahuje do záležitostí jiných zemí.

Čtěte také

Kyjev se domnívá, že tématem summitu Biden-Putin bude i Ukrajina, všímá si Rzeczpospolita

Připomíná taky důvody zhoršení rusko-amerických vztahů v posledních letech, a to ruské vměšování do amerických voleb, kyberútoky na Spojené státy a březnové shromažďování ruských vojáků u ukrajinských hranic i na okupovaném Krymu.

Biden znovu vyjádřil podporu ukrajinské suverenity a Kyiv Post připojil prohlášení prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského, který před summitem řekl, že je zklamaný z Bidenova přístupu, protože se s ním před jednáním s Putinem nesešel. Biden místo toho pozval ukrajinského prezidenta do Bílého domu. Na rozdíl od Zelenského stejný krok nenabídl Putinovi, což neudělala ani hlava Ruska.

Polská média v ohrožení?

Polská Gazeta Wyborcza shrnuje právní útoky na polská nezávislá media za posledních šest let, tedy za dobu, kdy vládne strana Právo a spravedlnost. Vychází přitom z informací polské Společnosti novinářů, která analyzovala právní kroky proti médiím ze strany vládních politiků, státního zastupitelství, pracovníků tajných služeb či státních firem. Od nich přišlo už 58 reakcí, dokonce i trestních oznámení. 

Čtěte také

Petr Janyška: Uklidní polská vláda spor s Prahou o uhlí, nebo ho nechá doutnat?

Redaktoři pak musejí podávat zdlouhavá vysvětlení a chodit vypovídat na prokuraturu nebo k soudům, kde je nutí vyzrazovat anonymní zdroje. Jindy se novináři musí při práci podřídit nepřiměřeným policejním opatřením, nebo jsou přímo zatýkáni. Od roku 2015 bylo takovýchto „schválností“ necelých 200, taky za tu dobu spadlo Polsko v hodnocení svobody tisku od organizace Reportéři bez hranic z 18. na 64 místo. 

Podobné postupy mají podle deníku přimět novináře k autocenzuře a odradit je od pátrání a odkrývání závažných témat.

Celý přehled zahraničního tisku najdete v audiozáznamu.