Sokol Dobříš se může pyšnit oddílem všestrannosti pro předškolní děti

Je horké červnové odpoledne a ve většině sokolských tělocvičen už mají prázdniny. V Sokole Dobříš se ale pořád ještě cvičí, tak třeba oddíl všestrannosti pro předškolní děti.

Odbor všestrannosti byl kdysi sokolskou vlajkovou lodí, dnes ovšem děti a zejména jejich rodiče dávají spíš přednost specializovaným sportovním disciplínám.

Starostka Sokola Dobříš Jana Červená si myslí, že problém je v tom, že rodiče často neví, co si mají pod pojmem všestrannost představit. „Myslí si, že stojíme na značkách a cvičíme prostocviky. Ale my děláme atletiku, míčové hry, nářaďová cvičení. Hlavně to, co děti baví. Cvičitel se má přizpůsobit dětem.“

Rodiče i samotné děti dneska před všestranností raději upřednostňují klasické sportovní oddíly, které pod Sokolem fungují. Náčelník ČOS Miroslav Vrána připomíná, že sokolská tradice ale ranou specializaci příliš neschvaluje.

„Když se ve 20. letech zavedly tyto sporty, tak všichni chodili do Sokola. To znamená na základní cvičení a trenéři z jednotlivých sportů si vybírali šikovné děti a dál je rozvíjeli. Dnes je to obráceně.“

„Má to háček. Když třeba basketbal zjistí, že děti jsou dobré, ale pak zjistí, že nemají předpoklady, tak se s nimi zkrátka rozejdou. A tyto děti se k nám, bohužel, nevracejí,“ zalitoval Vrána.

Nástup Věrné gardy|foto: Jana Káninská

Sokol má dneska přes 170 tisíc členů, mladí lidé do 26 let tvoří 52 % z celkového počtu. Ovšem jejich přístup ke cvičení v Sokole je o dost jiný než ten u starší sokolské generace.

„Určitě tím starší generace žije mnohem více,“ míní Jana Červená.
Současná mladá generace a její rodiče tak často Sokol vnímají jen jako kvalitní tělocvičnu s kvalitními trenéry - sokolské ideály vyjádřené starým sokolským heslem "Ni zisk, ni slávu," už dnes rozhodně tolik netáhnou jako v dobách Miroslava Tyrše.

To potvrzují i slova náčelníka ČOS Miroslava Vrány:

„Dnešní trend je takový, že každý by chtěl být Jágrem, Navrátilovou Kvitovou. Kromě úspěchů to přináší i spousty dřiny. Hlavně rodiče děti přesvědčují, aby děti dělal sport, ale neuvědomují si, že na to třeba nemají, nebo jsou nešťastní.“