Srdce milovníků starých řemesel potěší barokní kovárna v jihomoravských Těšanech

23. září 2014
Česko – země neznámá

U náměstí v Těšanech nedaleko Brna stojí nepřehlédnutelné bílo-modré stavení, ve kterém se po mnoho staletí kulo železo. Dnes je objekt jednou z poboček brněnského Technického muzea a je expozicí, která práci starých kovářů názorně představuje.

„Původně byla kovárna součástí vrchnostenského dvora, který je připomínán již v roce 1377. Současnou podobu vtiskla kovárně přestavba z roku 1714. Kovárna má vzhled přízemní čtyřkřídlé budovy ve slohu venkovského baroka s podsíní a zahrádkou,“ popisuje budovu místní průvodkyně Eva Dudková.

V objektu jsou k vidění jednak expozice kovářství a také kolářství, a to i s příslušným dobovým vybavením venkovského stavení. Nejpodstatnější je kovářská dílna, která dodnes vypadá stejně jako v 19. století. „Jsou tady dvě výhně, u kterých mohlo pracovat až pět kovářů. Navíc jim pomáhali dva učni, kteří zpravidla stáli u měchů,“ říká Alois Dudek.

Interiér doplňuje kovářské nářadí. V hospodářských budovách se pak zájemci mohou podívat na výsledky kovářské práce – tedy brány, pluhy, části zemědělských povozů a drobné výrobky kovářů. A nahlédnout je na závěr možné i do někdejšího kovářova obydlí, zařízeného dobovým nábytkem, nádobím a dalšími domácími pomůckami.

Interiér těšanské kovárny je pečlivě udržovaný

Návštěvníci těšanské kovárny si tak mohou udělat obrázek, jak kovářská rodina v 19. století žila. Přístupná je kuchyň, ložnice i takzvaná parádní světnice. „Pokud nebyla práce v kovárně, tak se žilo tady. Když měl kovář dvě vlastní děti a dva tovaryše, musel se vlastně postarat o čtyři děti, protože učni byli součástí rodiny,“ vysvětluje Eva Dudková.

Kovárna v Těšanech ožívá několikrát do roka kulturními a společenskými akcemi. Nejvýznamnější z nich jsou národopisné slavnosti „Těšany – dědina na pomezí“ spojené se soutěží „Mladý těšanský kovář“, které se konají se na přelomu srpna a září. V roce 1999 byla v Těšanech s úspěchem obnovena také tradice Babských hodů.

Kovárna má stylový útulný dvorek

Vedle kovárny tvoří architektonické skvosty obce také zámek z konce 17. století, sochy sv. Dominika a sv. Gottharda z roku 1773 a farní kostel sv. Barnabáše postavený v letech 1897 až 1906.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m16!1m10!1m3!1d813.0711036649129!2d16.770356235869098!3d49.04007317166984!2m1!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNDnCsDAyJzIzLjQiTiAxNsKwNDYnMTIuMiJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1411465660224" width="610" height="350" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: hon
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.