Štědré straky se bojí blýskavých předmětů

29. říjen 2016

Straky prosluly jako bezohledné zlodějky všeho lesklého. Asijské straky modré nejen že nekradou, ale k příslušníkům vlastního druhu umí být překvapivě štědré.

Straka je synonymem zloděje, i když si to vůbec nezaslouží. Britští vědci prokázali, že straky obecné (Pica pica) po blyštivých předmětech vůbec neprahnou. Naopak, vyhýbají se jim, protože je blýskání leká. Jejich příbuzné straky modré (Cyanopica cyana) nejen že nekradou, ale navíc nezištně pomáhají svým blízkým. Vědci z university ve Vídni pod vedením Lisy Hornové to prokázali důmyslným experimentem, jehož výsledky zveřejnil vědecký časopis Biology Letters.

Společná péče o mláďata

Straky modré žijí v malých skupinách, jejichž příslušníci se společně starají o mláďata. Jsou tedy přizpůsobeny ke vzájemné spolupráci. U savců vede společná péče o potomky k vysokému stupni nezištnosti. Nejnápadnějším příkladem je člověk. Dlouho se vědci domnívali, že lidé jsou díky společné výchově dětí jediní tvorové ochotní pomáhat druhým, i když o to nejsou požádáni.

Později se ukázalo, že podobně si pomáhají kosmani bělovousí (Callithrix jacchus). I oni pečují o mláďata kolektivně. Znamená to, že právě společná péče o potomky vytváří podmínky ke zcela nezištné pomoci druhým?

Páka na nezvané hosty

Lisa Hornová a její spolupracovníci připravili skupině strak modrých do klece větev, která působila jako páka. Pokud na větev sedne straka, přiklopí se o kus dále k pletivu klece zvenčí nádoba s potravou a další ptáci si mohou oky sítě z nádoby zobnout. Jakmile se ale pták z větve zvedne, páka se sklopí zpátky a potrava je rázem nedostupná. Straka tak nemůže zajistit potravu pro sebe, protože jakmile se zvedne z větve, aby se připojila k hodům, nádoba se odsune z dosahu. Druhým ptákům ale může straka pomoci k potravě, kdykoli se jí zlíbí.

Již dříve podrobili vědci podobným pokusům krkavce velké (Corvus corax) a kavky obecné (Corvus monedula). Oba ptačí druhy nezištností nijak neoslnily. Krkavcům bylo jedno, jestli se druzí krkavci dostanou k potravě nebo ne. Kavky se nechaly přesvědčit k práci ve prospěch druhých, jen když si o to druhý pták vysloveně „řekl“. Straky modré však usedaly na větev a zcela nezištně tak zajišťovaly druhým ptákům přístup k potravě.

Krkavci žijí v párech a chrání si své teritorium před krkavčí konkurencí. Kavky sídlí v koloniích, ale o mláďata pečují jen jejich rodiče. Straky modré ale pečují o mláďata společně a podobně jako u lidí nebo kosmanů jsou schopni zcela nezištní spolupráce. Výzkum vědců z vídeňské univerzity tak podal další důkaz svědčící ve prospěch teorie, podle které se nejintenzivnější a nezištná spolupráce vyvíjí při kolektivní péči o potomky.

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio