Terénní lukostřelba je takový golf s lukem

11. prosinec 2015

Podobně jako golfisté chodí přírodou od jamky k jamce, přesunují se přes louky a lesy od terče k terči terénní lukostřelci. „Střílí se na 12 nebo 24 terčovnic na různou vzdálenost. Ta se pohybuje od pěti do čtyřiceti metrů a někdy ji znáte, jindy ne,“ přiblížil terénní lukostřelbu Stanislav Bláha z humpoleckého lukostřeleckého klubu.

„Potom je ještě 3D lukostřelba, při které chodíte přírodou a střílíte na prostorové figury v reálné podobě zvířat. Zajíc vypadá jako zajíc a i medvěd je jako opravdový. Zvířecí trojrozměrné terče mají na sobě místa, která když trefíte, získáte víc bodů,“ doplnil host Regionu.

Praváci drží luk většinou v levé ruce

„Když chcete začít střílet z luku jen tak pro radost, stačí mít luk, šest šípů a chrániče předloktí a prstů. Dobré je mít ještě toulec na šípy a stojánek na luk. Základní vybavení pořídí zájemci za dva nebo tři tisíce korun,“ objasnil Bláha. Než si ale koupíte luk, je potřeba zjistit, jestli ho budete držet v pravé nebo levé ruce. „Většina praváků střílí tak, že má vpředu levou ruku s lukem a pravou natahují tětivu. Leváci to mají naopak,“ vysvětlil humpolecký lukostřelec. Základní vzdálenost pro terčovou lukostřelbu je osmnáct metrů, ale v létě se střílí až na sedmdesát metrů. „A dokonce jsou soutěže v tom, kdo dostřelí nejdál,“ řekl Bláha.

Rozštípnout šíp druhým nejde

V dnešní době, kdy se šípy nevyrábějí ze dřeva, už nejde šíp rozštípnout tak, jak to udělal ve filmu Robin Hood. „Já jsem nikdy nic podobného neviděl, ale kolega vyprávěl, že se to při závodě opravdu stalo. Že šíp narazil do konce jiného, který už byl v terči zabodnutý. Konec toho prvního šípu se zničil, ale šíp sám o sobě se nerozštípl. Stává se to ale jen výjimečně,“ vyprávěl Stanislav Bláha.

Trefou do černého nezvítězíte

Střed lukostřeleckého terče není černý, jak bychom si představovali. „Když trefíte černou je to jen za tři nebo čtyři body. Ještě méně je bílá, to je jen jednička a dvojka. A střed terče má barvu žlutou,“ vyvrátil známě rčení o trefě to černého Stanislav Bláha.

Z luku střílím díky synovi

Stanislava Bláhu do humpoleckého oddílu nasměroval syn. „Syn chtěl střílet z luku, ale tak mladé děti tehdy do oddílu nepřijímali. Tak jsem začal já a dnes děti trénuji,“ vylíčil svoji cestu k lukostřelbě Stanislav Bláha. „Humpolecký oddíl založil v roce 2008 František Hegedüs a od roku 2009 se pravidelně každý rok pořádá v Humpolci mistrovství republiky v různých věkových kategoriích. Letos na republikovém šampionátu zvítězil můj syn Ondřej Bláha a máme i loňského mistra republiky Jana Lojdu,“ pochlubil se Bláha.

Stanislav Bláha, lukostřelec

Klíč ke správné trefě je v soustředění

A jaký je recept na vyslání šípu přímo do středu terče? „Při lukostřelbě musí člověk hlavně zvládnout sám sebe. Zklidnit se, zkoncentrovat a myslet jen na luk, šíp a terč. Základem je správná technika. Tedy stále stejný pohyb, bez nejmenších odchylek,“ prozradil Stanislav Bláha.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.