Úroveň české literární kritiky je mizerná, říká Jiří Peňás k anticeně Mokrá ponožka

Hosty Českého rozhlasu Plus jsou šéfredaktorka časopisu Psí víno Olga Pek a redaktor Echo24 Jiří Peňás.

Podle Olgy Pek je úroveň současné české kritiky tématem i časopisů Tvar nebo Revolver Revue: „Už v roce 2014 zmiňovala Olga Stehlíková ve svém doslovu k nejlepším českým básním stejný problém, v roce 2009 psal Štefan Švec o krizi české literatury. Jako jednu z možných příčin uváděl právě nedostatečnou úroveň kritiky. Ten problém tady určitě je. Jsme teď v době, kdy je evidentně snaha kultivovat pole literární reflexe a vytvářet nějakou infrastrukturu, která by k tomu sloužila. Doneslo se ke mně, že se na příští rok plánuje spuštění pozitivní kritické ceny.”

Vybrat jeden text, říct si, že to je úplná pitomost a dát tomu cenu, to je samozřejmě fajn. Můžou se tomu zasmát a může to být exemplární příklad nekvality. Ale potom taky samozřejmě něčeho, čím se popudí, s čím nesouhlasí. Dají to textu, který je provokativní a popuzující, skandalizující. Který je prostě vytočí.Jiří Peňás

„Úroveň české literární kritiky je samozřejmě mizerná, ale to byla vždycky. Potom je několik autorů, kteří píší docela dobré kritiky a texty o knihách, a ti byli také vždycky,” myslí si Jiří Peňás, který anticenu vidí jako zábavu, jako možnost se sejít a bavit se nad texty. „Textů o knihách vznikají tisíce,” dodává.

Kultivační úkol

Nebylo by lepší udělovat cenu dobré literární kritice? „Jo, ale tady není žádný Ústřední výbor české literatury. Časopis Psí víno má zcela právo vyhlásit si svou anticenu,” odpovídá Peňás.

Kandidáty na anticenu Mokrá ponožka budou nominovat čtenáři. „Porota ve složení předsedy Ondřeje Hanuse a literárních kritiků, kteří se zabývají literární kritikou dlouhodobě a píší pro různá periodika, vybere vítěze. Chtěli jsme předejít tomu, aby ta cena fungovala jako ventilační médium užší poetiky. Na základě nominací bude porota vybírat ty texty, které podle jejich názoru neodpovídají profesním měřítkům,” vysvětluje Pek.

Nominovat lze i kritiky z rozhlasového nebo televizního vysílání, Psí víno pak bude publikovat zdůvodnění toho, proč porota vybrala právě daný text. „Lidi, kterých by se to týkalo, budeme včas kontaktovat, takže budou mít šanci na to jakkoliv zareagovat. Doufám, že ta cena, ačkoliv je takovým pošťouchnutím, bude obsahovat nějakou míru nadhledu. Zároveň to bereme i vážně, ten kultivační úkol,” říká jeho šéfredaktorka.

Četba na pokračování|foto: Khalil Baalbaki

Referát namísto recenze

„Vybrat jeden text, říct si, že to je úplná pitomost a dát tomu cenu, to je samozřejmě fajn. Můžou se tomu zasmát a může to být exemplární příklad nekvality. Ale potom taky samozřejmě něčeho, čím se popudí, s čím nesouhlasí. Dají to textu, který je provokativní a popuzující, skandalizující. Který je prostě vytočí,” říká Peňás a doufá, že mají kritici kritéria promyšlená.

Recenze samotné jsou často tak nevalného charakteru, že jde spíš o náhražku za čtení. Referát o tom, co se v knize děje.Olga Pek

Jak se podle Peňáse pozná dobrá literární kritika? „Vybírám si podle autorů, u kterých vím, že mají dlouhodobě co říct, píší zajímavě, umí psát, jsou schopni tu posuzovanou knihu osobitě pojmout. Podle toho se řídím,” odpovídá redaktor, který podle svých slov neví, jak se z tak obrovského množství textů budou vybírat ty nejmíň kvalitní.

„Naprosto souhlasím s tím, že moře textů o knihách je nepřeberné. Rozhodně se nechystáme udělovat cenu těm, kteří nám jsou nesympatičtí,” oponuje šéfredaktorka časopisu o poezii.

„Jedním z problémů současné české reflexe knih je to, že jsou recenze samotné tak nevalného charakteru, že jde často spíš o náhražku za čtení. Referát o tom, co se v knize děje. Neodehrává se v nich diskuze o tom, jakou kniha hraje roli v širším kontextu literatury,” říká Pek.