V důsledku oteplování zřejmě smrky nahradí dub, extrémní klimatické jevy ale mohou změny naopak zpomalit
Více než 50 vědeckých institucí analyzovalo výskyt pozdních mrazů na různých místech planety mezi lety 1959 a 2017. Jejich poznatky mohou pomoci stanovit strategii odolnosti dřevin a zkvalitnit plánování v lesnictví a krajinářství.
Mezinárodní tým, jehož členy byli i odborníci z České republiky, zjišťoval, jak se dřeviny v různých částech světa vyrovnávají s pozdními jarními mrazy.
Čtěte také
Ukázalo se, že v Severní Americe, kde jsou takzvané jarní mrazíky dlouhodobým jevem, se už dřeviny dokázaly přizpůsobit. „Celá řada severoamerických dřevin si v průběhu času vytvořila jednoduché přizpůsobení a raší teprve po určité době od začátku vegetační doby, kdy podstatná část pozdních mrazů pomine,“ vysvětluje Miroslav Svoboda z Katedry ekologie lesa České zemědělské univerzity v Praze.
Právě mladé části stromů, jako jsou květy nebo malé plody, jsou k namrznutí nejnáchylnější. A i když mrazy stromy nepoškozují vždy fatálně, poškození ovocných stromů může podle Svobody způsobovat rozsáhlé ekonomické škody.
Přesun do vyšších pásem
Vědci se domnívají, že v budoucnu se některé druhy dřevin vlivem klimatických změn mohou stěhovat do jiných podnebných pásem.
„Očekává se, že dojde k expanzi některých druhů. Jde například o posouvání výskytu naší běžné dřeviny buku lesního do vyšších nadmořských výšek a nahrazování v horských lesích smrku ztepilého,“ říká lesník.
Právě extrémní klimatické jevy – jako jsou pozdní mrazy – přitom paradoxně mohou tyto důsledky globálního oteplování zpomalit.
Související
-
Čeká nás zdražování ovoce, zeleniny a brambor, myslí si předseda Zemědělského svazu
Jarní mrazíky, nedostatek lidí a bankrot malých farmářských trhů. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy se bude muset zdražovat.
-
Imunitní systém ptáků není připraven na klimatické změny
Vědci poprvé našli spojení mezi imunitním systémem ptáků a klimatickými podmínkami, v nichž tito ptáci žijí.
-
Sucho ohrožuje českou krajinu i HDP. Ale klimatická změna je i příležitost, zdůrazňuje klimatolog
Lenka Kabrhelová mluví o boji se suchem a vyhlídkách do budoucna s klimatologem Pavlem Zahradníčkem z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.