V obci má být kostel hospoda a škola, myslí si starosta Kunratic. Tamní malotřídce hrozí zánik

Kunraticím na Frýdlantsku hrozí, že přijdou o svoji základní školu kvůli nízkému počtu žáků. O budoucnosti malotřídky rozhodne třetí dubnový týden zápis do první třídy, v obci je ale budoucích prvňáčků málo, i když mateřská škola praská v švech.

Čtěte také

Po 150 letech je v Kunraticích na Frýdlantsku na obzoru možnost, že přijdou o základní školu. Počet žáků se dostal pod zákonné minimum a školu může zachránit jen dostatečný počet prvňáčků, kteří by do malotřídky nastoupili od září 2024.

Kunratice zřizují místní mateřskou a základní školu, a zatímco do školky vozí rodiče děti z okolních obcí, malotřídka takové štěstí nemá.

„Bohužel se nám nevyhnul demografický vývoj, a protože jsme pouze 350hlavá obec, tak zhruba dva roky nám budou chybět děti do první třídy,“ vysvětluje nezávislý starosta Kunratic Milan Götz.

O budoucnosti kunratické školy rozhodne 16. dubna 2024 zápis do první třídy. Současnou situaci popisuje ředitel kunratické a dětřichovské základní školy David Kolačný: „V tuto chvíli je tam 6 dětí, k zápisu jsou přihlášené 3 děti, takže máme 9. Potřebujeme jich ze zákona minimálně 10, a ať máme klidné spaní, když jich bude 12, bude to lepší.“

Do školy by se tedy musely přihlásit ještě nějaké děti z okolních obcí, což teoreticky možné je. Zákon to umožňuje. Kunratice na to ale zatím spíš doplácejí, protože někteří rodiče vozí děti do okolních škol do Dětřichova, Višňové nebo Frýdlantu.

„Jak mi bylo častokrát řečeno, dokud si rodiče budou moci vybírat školy jako housky na krámě, tak to bude ke škodě těch malých škol. Takže jsou i rodiče, kteří se rozhodnou umístit dítě do školy ne místní, ale do cizí,“ potvrzuje starosta

Kunratická základní škola má školní jídelnu, družinu, nabízí mimoškolní aktivity, kroužky od keramiky přes vaření až po astronomický kroužek. Malotřídka především poskytuje dětem rodinnou atmosféru malého kolektivu, kde si děti pomáhají. A ač si to řada rodičů nemyslí, úroveň znalostí dětí z malotřídek podle ředitele Kolačného není horší než u dětí z velkých škol.

„Většinou děti z malotřídní školy mají více upevněné učivo nebo i širší rozsah učiva. A to není tím, že by učitelé na velkých školách něco dělali špatně, ale na malotřídce je pár dětí ve třídě, takže někdy jedou ‚individuál‘, což je fajn. A to dítě má daleko širší rozhled,“ myslí si učitel

Pokud se kunratickou základní školu díky zápisu nepodaří naplnit, budou muset tamní děti přestoupit do okolních škol. „Budova zůstane na ocet, pakliže uzavřeme školu. A všeobecně je to takový smutek. Jak říkám, obec je o tom mít kostel, školu a hospodu,“ nastiňuje starosta Götz nerůžovou budoucnost.

On i ředitel školy David Konečný si uvědomují, že po uzavření školy by její restart byl extrémně složitý.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.