Vadí nám flexibilní solidarita. Je to vnucené vykoupení se, kritizuje migrační pakt poslanec KDU-ČSL

Migrační balíček deseti legislativních návrhů, který má začít platit za dva roky, upravuje i podmínky detence a omezení volného pohybu tak, aby žadatele odrazovaly od pohybu po Unii. Podle Krchové ale nový systém vytváří prostor, kdy žadatel žádá o azyl v podstatě na území fikce.

Čtěte také

Karel Barták: Evropský parlament schválil azylový pakt, v platnost vstoupí do června

„Jde o fiktivní prostor, kdy vlivem prescreeningu (předběžného posouzení) žadatelé ještě nejsou na území EU, a tím pádem nemají nárok na správnou azylovou proceduru. Detenční tábory budou vznikat mimo EU a víme, že už teď se v detencích odehrávají humanitární katastrofy, dochází tam k dehumanizaci lidského života. A to bude vznikat hojněji,“ obává se Krchová.

„V tuto chvíli nemůžeme spoléhat na to, že kapacity detencí, které jsou na hranicích EU, budou mít možnost prescreening vyřizovat v časové lhůtě, která je jim poskytována,“ podotýká ředitelka Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty.

Dokázali jsme přijmout víc než půl milionu lidí z Ukrajiny. Přijmout třeba jen desetinu lidí ze Středomoří bychom zvládli levou zadní.
Andrea Krchová

Benešík připouští, že návrh není dokonalý a může být z lidskoprávního hlediska vnímán jako problematický. Praxe ale podle něj ukazuje, že bylo nutné zefektivnit kontroly příchozích.

Čtěte také

Právo na azyl má většina migrantů, Evropa jen zasypává penězi africké diktátory, kritizuje Rozumek

„Protože v roce 2015 a 2016, při první obrovské migrační vlně z Afriky a Blízkého východu, se spousta žadatelů o azyl tak nějak v Evropě ‚ztratila‘. Žádali o azyl na různých místech – tam, kde to pro ně bylo výhodnější nebo kde mají své diaspory,“ popisuje poslanec KDU-ČSL.

„Už tehdy mi němečtí kolegové říkali, že zhruba 65 % žadatelů o azyl nesplňovalo ani ty liberální podmínky, které byly v Německu nastavené. Čili je to reakce na nějakou situaci,“ opakuje.

(Ne)dobrovolná solidarita?

Podle Krchové nová pravila nezaručují, že všichni žadatelé, kteří budou mít nárok na standardní azylovou proceduru se všemi právními nároky, dosáhnou svých práv. Prostor pro řešení vidí třeba ve zvýšení solidarity, které se podle ní Česká republika tak významně brání.

„Během dvou let jsme dokázali přijmout a udělit dočasnou ochranu více než půl milionu lidí z Ukrajiny a zvládli jsme to. A pokud by Česká republika měla ze Středomoří přijmout třeba jen desetinu lidí, kteří žádají o mezinárodní ochranu, tak by to zvládla levou zadní,“ míní.

V severní Makedonii nebo v Řecku jsme skutečně pomáhali a pomáháme dlouhodobě i bez jakéhokoliv zákonného rámce.
Ondřej Benešík

Čtěte také

Už žádné povinné kvóty a pro Česko výjimka z plateb za odmítnuté migranty, hájí Rakušan dohodu o migraci

Benešík připomíná, že lidovci se neztotožňují s principem flexibilní solidarity, který nová pravidla obsahují a který počítá s tím, že členské státy si budou moci vybrat, jestli přetíženým zemím pomůžou, ať už přijetím uprchlíků, adekvátním finančním příspěvkem, nebo materiálně.

„Byť by se v současné době vzhledem k dojednané výjimce ohledně dočasné ochrany mohlo zdát, že je tento princip pro ČR výhodný, nám se nelíbí jako takový. Vadí nám vnucení toho vykoupení se,“ říká poslanec s tím, že podle lidovců jediný smysl dává zcela dobrovolná solidarita.

Materiální podpora nestačí

„My jsme to dělali i bez jakéhokoliv zákonného rámce dlouhodobě, v severní Makedonii, v Řecku. Těm zemím jsme skutečně pomáhali a pomáháme s azylovým řízením. To není fikce, to je realita, kterou ČR už dlouhá léta poskytuje, uplatňuje,“ připomíná Benešík.

Čtěte také

Dohoda o migraci je uspěchaná, bylo možné hledat jiné cesty, míní Kovařík. Posouvá nás dopředu, nechceme, aby se Evropa rozpadla, nesouhlasí Peksa

Krchová to ale vidí jinak. Podle ní Česko před příchodem ukrajinských uprchlíků vůbec solidární nebylo: „To, že poskytujeme nějaký typ materiální podpory, těm zemím nepomáhá. Lidé tam stále jsou v uprchlických táborech, kde čelí nelidským podmínkám.“

„Česká republika před příchodem ukrajinských uprchlíků nebyla ochotná přijmout ani tisícovku dětí. Pokud bychom opravdu chtěli přijmout koncept dobrovolné solidarity, musíme se poučit z historie, že ČR na ní v minulosti nepřistupovala,“ odvolává se na nedávnou zkušenost.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová.