Z jihočeské přírody mizí zajíci. Myslivci už je ani neloví, střílejí jen pár kusů na akce
O úbytku zajíců v české přírodě se mluví už dobrých dvacet let. Jejich stavy se k lepšímu nemění, spíš naopak. „Ano, ten trend opravdu trvá. Je to čím dál horší, zajíců je stále míň a míň,“ potvrzuje Pavel Pletka, jednatel okresního mysliveckého spolku Českomoravské myslivecké jednoty v Českých Budějovicích.
Důvody to má podle něj různé. „Jsou tu dohady i vědecké práce, proč zajíci ubývají. Podle mého názoru je to soubor věcí. Mechanizace, chemizace, tlak predátorů a podobně... Zajíci jsou dneska opravdu v minimálních stavech a já mám strach, že už jsou v takovém počtu, že nejsou schopní se víc rozmnožovat,“ říká.
Nízké počty zajíců jsou problematické na jihu Čech. V okolí Prahy, středních Čechách a na Moravě už je jejich populace vyšší. „Rakouští myslivci říkají, že zajíce mají, že je tam takových čtyřicet až padesát zajíců na sto hektarů. To my zdaleka nemáme,“ poukazuje Pavel Pletka na rozdíly i s našimi sousedy.
Čtěte také
„Jsou snahy, že se zajíci chovají uměle v klecích a vypouští se, ale vypuštěná zvěř stejně v přírodě nepřežívá. Se zajícem to je podobné jako s koroptví. Koroptve taky úplně zmizely z naší přírody, vyskytují se jenom sporadicky,“ připomíná myslivec.
Ušáky v našich lesích tak potká už jen pár šťastlivců. „Dělá se sčítání zvěře. Jednotliví myslivečtí hospodáři mají zhruba představu, kolik zajíců se v jejich revírech vyskytuje. A je to opravdu v počtech deseti dvaceti kusů na sto hektarů. Navíc ještě škodná, lišky, auta a všechen ten civilizační tlak na to působí, takže přírůstky zajíců jsou prakticky nulové,“ komentuje zhoršující se situaci Pavel Pletka.
V době naháněk se proto zajíci ani neloví. „Zajíci se prakticky nestřílí, alespoň tady v okrese České Budějovice a myslím, že se to dá říct o celém Jihočeském kraji. Střílí se spíš jednotky zajíců, a to kvůli tomu, aby bylo pár kusů na myslivecké akce, třeba do tomboly na plese nebo na poslední večer. To je takové lákadlo, něco zvláštního. A jinak, aby se stříleli zajíci, dělaly se kruhové leče jako dřív, to už tady vůbec neexistuje,“ doplňuje.
Celý rozhovor s myslivcem Pavlem Pletkou si poslechněte online.
Související
-
Motýlů dramaticky ubývá, protože krajina dnes není pestrá, říká entomolog
Domorodí Američané je měli za symbol radosti, ve starém Řecku představovali duši. Pestrobarevní motýli vždy poutali pozornost a osídlili téměř celou planetu. Teď ale mizí.
-
Svět zarůstá křovinami. Jsou to obrnění rytíři mezi pěšci, jsou neuvěřitelně odolné, říká biolog
Otevřené krajiny v různých částech světa nebezpečně zarůstají křovinami. Podobný negativní proces sledují vědci po celém světě, od Afriky po Ameriku a Austrálii.
-
Najít perlu je velká vzácnost. Perlorodky jsou kriticky ohrožené, potřebují čistou vodu a pstruhy
Naším jediným zástupcem perlorodkovitých je perlorodka říční. V Čechách existuje už jen pár míst, kde přežívá. Ochraně těchto živočichů se proto věnuje Národní park Šumava.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
