Za 30 let Češi nepochopili význam grafického designu

Filip Blažek, zakladatel studia Designiq, se grafickým designem živí od roku 1993. Pravidelně přispívá do odborných periodik, provozuje webový portál Typo.cz a pro odbornou veřejnost připravuje přednášky na téma písmo a korporátní identita. V Čechách podle něj vzniká fantastický design na špičkové úrovni a pozoruje setrvalou kvalitu tuzemských designérů, oceňovaných i v zahraničí.

Problém spíš vidím v nepoučenosti klientů, kterým nikdo nevysvětlil, že grafický design má nějaký smysl, že jim může pomoct v podnikání, že usnadňuje komunikaci s klientem, že jim může pomoct zvýšit zisk...

... vyjmenovává Filip Blažek důvody a dále svůj názor rozvádí: „A možná je to i chyba grafické komunity, že jsme od revoluce nebyli schopni vysvětlit, v čem může grafický design pomoct. Je to také chyba školství, že si neuvědomujeme význam grafického designu, který nás přitom obklopuje na každém kroku, ať už jde o bankovku nebo třeba mobilní telefon.”

Filip Blažek, Filip Bitnar a Filip Čapský |foto: Tomáš Novotný

Řada nepovedených grafických prací se pak dostává do hledáčku on-line projektu Grafický odpad, který na Facebooku sleduje přes 75 000 uživatelů. Stránku Grafický odpad založili před šesti lety Filip Čapský a Filip Bitnar. A kromě toho, že publikované příspěvky dobře pobaví desítky tisíc návštěvníků stránek, měly by i poučit širokou veřejnost, jakým chybám se v grafické práci vyvarovat.

Grafický odpad nyní vyšel v knižním zpracování pod názvem Vény skicák a přináší 90 nejhorších grafických odpadů, doplněných komentáři od návštěvníků facebokových stránek Grafický odpad.

S povedným grafickým stylem se můžeme podle Filipa Blažka setkat například u vizuální identity Českého rozhlasu. Ta má dle jeho slov zpracování na evropské úrovni. Na dobrou vizuální kulturu narazíme i u řady kaváren a bister, které zaujmou krásnými vývěsními štíty a logy. Někdy ručně napsanými, jindy křídou nebo vyvedeným neonem. Filip Čapský ještě vyzdvihl úroveň grafiky u kulturních akcí.

Jako opačný příklad, kde to nefunguje, lze označit státní správu. Vláda ČR, ministerstva a jednotlivé úřady státní správy. „Každá instituce má své vlastní logo, ta loga jsou špatná, neladí k sobě. Vypadá to, jako byste komunikovali s 50 firmami, přitom je to všechno jeden stát,“ hodnotí Filip Blažek.

Zakladatelé stránky Grafický odpad k tomu doplňují, že s nekvalitním grafickým zpracováním se téměř vždy setkáme u kadeřnictví a nehtových studií.

Pokles zájmu o grafický design je bohužel všeobecný. Za ignorantský přístup lze označit zpracování prezidentského slibu Miloše Zemana, vytištěného velikostí 14, písmem Arialem bold. Přitom z minulosti se zpracování slibu věnovala velká grafická i typografická pozornost.

„Jde o nezájem napříč celou společností. Přitom každý z nás používá počítač k práci. Píše na něm dopisy, pozvánky na večírky, svatební oznámení, diplomové práce. Proč se na škole neučí, jak vytvořit hezkou pozvánku v obyčejném textovém editoru,“ ptá se Filip Blažek a rozvíjí svou úvahu:

Možná by se mělo ve výtvarné výchově méně malovat vodovkami a třeba jedno pololetí věnovat výuce základů grafického designu.

Podle Filipa Bitnara úpadek grafického designu podporuje i dostupnost grafických programů: „Každý si stáhne grafické programy a myslí si, že může vynechat práci grafika a rovnou si začít něco tvořit.“

Jenže bez grafického citu se pak setkáváme s takovými hrůzami, jako je logo staročeské restaurace vyvedené písmem Comic Sans. Filip Čapský přidává ještě další příklad – barber shopy: „Často si hrají na retro, přitom to k tomu vůbec nesedí. A ještě si pod své logo napíší retro stylem založeno v roce 2017“.