Ženy tří republik: Božena Ecksteinová-Hniličková, první česká senátorka a výtečná řečnice

Roku 1920 se v Londýně poprvé schází Společnost národů, v Mnichově vzniká NSDAP, Jana z Arku je prohlášena za svatou a řezbář Karel Nosek vyřezává loutku Spejbla.

Téhož roku také vláda Vlastimila Tusara schválila novou československou ústavu. Ta vycházela z nejvyšších právních norem Rakouska-Uherka, Spojených států či Francie. Od svých vzorů přejala i dvoukomorový parlament. Ústavní listina byla důležitým milníkem ještě v jednom směru, jak zdůraznil o dekádu později senátor a sociální demokrat Vojtěch Dundr:

Od prvních voleb prakticky po celá 20. léta zasedala v horní komoře parlamentu také Božena Ecksteinová. Za zmínku stojí, že hned v prvním volebním období byla jedinou Češkou mezi třemi zvolenými senátorkami a byla také jedinou ženou v předsednictvu sociálně demokratického klubu.

Sociální demokratka a výtečná řečnice

Božena se narodila roku 1871 do pražské dělnické rodiny Olmerů. Po skončení školní docházky nastupuje v pouhých 14 letech do tiskárny a zároveň si přivydělává šitím. V zaměstnání se postupně vypracovává až na pozici úřednice. V roce 1900 vstupuje do Československé sociálně demokratické strany dělnické.

Sociální demokracie našla v Boženě Ecksteinové velmi aktivní členku a pokladní. Ecksteinová mimo jiné ovlivnila také další osud listu Právo lidu, nejvýznamnějšího periodika stany. Když v roce 1920 nastal uvnitř sociální demokracie rozkol, Ecksteinová zabránila radikální levici, aby si list přisvojila a dál se starala o jeho vydávání. Tiskovým orgánem tzv. marxistické levice se tak stalo Rudé právo.

Logo|foto:Český rozhlas

Vznik Československé republiky znamená pro Ecksteinovou začátek její vrcholové politické kariéry. Nejprve zasedá spolu s Alicí Masarykovou nebo Františkou Zemínovou v Revolučním národním shromáždění, které je nejvyšším zastupitelský orgán mladé republiky.

Ecksteinová-Hniličková byla výtečná řečnice. Během obou svých volebních období byla stále aktivní. Ve své zákonodárné činnosti se zaměřuje hlavně na problematiku povinného sociálního pojištění a tzv. ženská témata jako mateřství, zlepšení porodnické praxe nebo diskriminaci pracujících žen. Často argumentuje svými vlastními zkušenostmi dělnice.

Ženská témata

V prvním roce svého působení v Senátu mimo jiné upozorňuje na důležitost vyplácení rodičovského příspěvku slovy: „Vítáme také ustanovení, které umožňuje matkám, aby od první hodiny početí nemusily proklínati plod života svého, pro který narození znamenalo by býti uvržen v náruč nezaměstnanosti, bídy hladu a bez pomoci.”

Božena Ecksteinová zachránila před převzetím Právo lidu - komunistickým deníkem se tak stalo Rudé právo|foto: Archiv Davida Hertla

V polovině dvacátých let také znovu otevírá otázku legalizace potratů. Většina společnosti v té době interrupci odsuzuje. Stejně jako ženy, které jí podstupovaly. Ecksteinová upozorňuje, že nutnost přerušení těhotenství, stejně jako prostituce nejsou problémy morální, ale ekonomické.

Apeluje na ochranu zdraví a života matek, které se z ekonomických důvodů rozhodnou pro potrat a kvůli finanční tísni vyhledávají nekvalifikované osoby. Upozorňuje, jak je nespravedlivé, že jen bohaté ženy si mohou dovolit zákrok u odborníka. Ale náboženský, morální a částečně i lékařský odpor proti takovým postojům byl tehdy ještě příliš silný.

Z politického života Ecksteinovou vyloučila až vážná nemoc, které v necelých šedesáti letech roku 1930 podlehla. Spolu s Betty Karpíškovou si ji dnes připomínáme jako jednu z nejvýraznějších osobností sociálně demokratického ženského hnutí.

Seznamte se s příběhy dalších Žen tří republik >>