Co v USA vadilo, je v Turecku v pořádku. Elon Musk je pokrytec svobody projevu
V předvečer prvního kola tureckých prezidentských voleb, oznámila sociální síť Twitter skrze oficiální kanály, že v zemi omezuje blíže nespecifikovaný obsah. Servilní podvolení se turecké státní moci jasně ukazuje, proč se vzletným slovům Elona Muska o svobodě slova vůbec nedá věřit.
„V souvislosti s právním procesem a abychom zajistili, že Twitter zůstane k dispozici pro obyvatele Turecka, jsme dnes omezili dostupnost některého obsahu,“ oznámil lakonicky jeden z oficiálních účtů Twitteru v pátek 12. května. Přesný požadavek turecké vlády nebyl Twitterem (i přes Muskovy vágní sliby) zatím zveřejněn, nicméně dle exilových protirežimních médií byly zablokovány například účty novinářů a aktivistů kritických k vládě současného prezidenta Recepa Erdogana.
Muskovi okamžitě jeho kritici vytkli pokrytectví: hájení takřka absolutní svobody slova bylo jedním z jeho hlavních argumentů, kterými odůvodňoval svůj loňský nákup Twitteru. Stejně tak hojně operoval s (taktéž velmi problematickým) cenzurováním článků týkajících se syna současného prezidenta Spojených států bezprostředně před minulými americkými volbami. V současnosti se Musk hájí tím, že mu jde jen o dodržování zákonem stanovených hranic svobody slova.
Čtěte také
„Je to o to horší, že se Elon Musk snaží hájit svoje podvolení požadavkům cenzora tím, že říká, že lidé mohou změnit zákony umožňující cenzuru. Musk přijal cenzuru v předvečer dnešních voleb, čímž snížil šance pro Turky, aby zákony změnili,“ kritizoval rozhodnutí Kenneth Roth, bývalý ředitel organizace Human Rights Watch. Musk na jakoukoliv kritiku reagoval velmi hněvivě. „Vypadl ti mozek z hlavy? Máme na výběr mezi tím, jestli bude zablokován celý Twitter, nebo jenom některé tweety. Co z toho chceš?“ odpovídal Musk komentátoru Mattu Yglesiasovi.
Musk opět ukazuje, jak mělké jsou jeho znalosti spletitých otázek svobody slova na sociálních sítích. Faktem totiž je, že Erdoganovy snahy cenzurovat internet v Turecku trvají už více jak dekádu. A přes veškeré obtíže se některým serverům daří jim vzdorovat. Přesně na to upozorňoval Muska zakladatel Wikipedie Jimmy Wales. Wikipedie totiž v uplynulých letech čelila od Erdoganovy vlády podobným požadavkům na cenzuru pod pohrůžkou blokace. „Neochvějně jsme stáli za svými zásadami, bojovali jsme až u tureckého Nejvyššího soudu a vyhráli jsme. Takhle to vypadá, když vnímáte svobodu projevu jako zásadu, nikoliv jen jako slogan,“ glosoval Wales.
Komentáře v rubrice Prolomit vlny vyjadřují názory autora/autorky.
Mimochodem, v minulosti podobně Erdoganovi úspěšně vzdorovalo i předchozí vedení Twitteru. Podle dat zkompilovaných serverem Rest of the World naopak od Muskova převzetí Twitteru narostla u této sítě míra podvolování se cenzorským požadavkům různých vlád o 30 procent. Letos už Muskův Twitter ustoupil cenzorskému nátlaku indické vlády. Turecký případ je o to cyničtější, protože dost možná může souviset s obchodními vazbami Muskovy další firmy, Space X. Ta má turecké vládě pomoci dostat satelit na oběžnou dráhu. Jak asi tento fakt ovlivňuje Muskovo rozhodování?
Celá pohádka o Muskově boji za větší svobodu slova se ale nemusí hroutit jenom v kontextu servilnosti vůči autoritářským vládám. Na konci loňského roku Musk sliboval, že za sebe najde náhradu na post ředitele Twitteru. Teď prý už našel vhodnou kandidátku: šéfku reklamy pro mediální konglomerát NBC Universal Lindu Yaccarino. Kdyby ji opravdu najal, nešlo by to interpretovat jinak než jako kapitulaci na další frontě. Právě ze stran reklamních agentur totiž po Muskově převzetí Twitteru čelila jeho sociální síť největšímu tlaku na to, aby příliš moderační pravidla nerozvolňoval. Z Muskových velkých slov by tak postupně nezůstalo už vůbec nic.
Jak se k cenzuře v Turecku postavil server Wikipedie? A kde jinde Musk nenaplňuje svoje přísliby? Poslechněte si glosu Matěje Schneidera.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
