Děti dnes sportují vrcholově, nebo vůbec. Sport ale není přirozený pohyb

26. červen 2024

„Rodiče někdy spěchají, předbíhají vývoj dítěte, nebo se předhání v tom, co už kdo umí. Každý má ale své vlastní tempo,“ vysvětluje v Houpačkách učitel pohybu Daniel Müller. „Kolem třetího roku se zapnou vnitřní svaly, dítě dokončí jednu vývojovou etapu života a mělo by stát rovně, bez vystrčeného břicha. Pokud má dítě ve čtyřech letech propnutá záda a vystrčené břicho, je potřeba to hned řešit.“

„Nepoužíváme pohyb jako přirozenou věc. Rodiče v zájmu bezpečnosti svých dětí zavádějí hned od jejich narození různá omezení, kterými jim brání ve volném pohybu,“ říká Daniel a upozorňuje, že sportem nejde nedostatek přirozeného pohybu kompenzovat.

„Sport není pohyb, sport je něco navíc. Sportem přirozený pohyb často nahrazujeme. Pokud by šlo o všestranný sport, fungovalo by to. Ale děti mívají rychle nějakou specializaci, jdou například ve čtyřech letech na led. Takže pak v šesti letech řešíme vpadnuté kotníky a kolena, v deseti řešíme krční páteř,“ upozorňuje Müller. „Navíc u nás děti dělají sport vrcholově, nebo nedělají vůbec nic. Postrádám střední kategorii, kdy si chodí parta jen tak zahrát volejbal.“

„Lidské tělo má nepřeberné množství možností, kde se může pokazit. Když má dítě nějakou vadu, nebo přetěžuje část těla, necítí hned bolest jako my dospělí. Má totiž spoustu alternativ, jak to svým tělem kompenzovat. Většinou to trvá dlouho, než pocítí bolest.“

Poslechněte si Houpačky o přirozeném pohybu, jednostranně zaměřených sportech a o touze něco dokázat.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.