Je fascinující, jak jsme my lidé hrubě nepoučitelní ve svých omylech. S Bohdanem Slámou o Suchu
V nejnovějším filmu Bohdana Slámy si zahrála Magdaléna Borová, Dorota Šlajerová, Moravské Toskánsko i vyprahlá krajina zkoušená dlouhým obdobím sucha. V centru příběhu umírá matka třech dětí na rakovinu, pravděpodobně z vody kontaminované chemickými postřiky zemědělce Viktora. Chřadnutí lidského zdraví se ve filmu Sucho dostává do přímé souvislosti s chřadnutím krajiny.
Scénář psal Bohdan Sláma v jižních Čechách v covidové době. Období izolace a znejistění vybízelo k obrácení pozornosti ke krajině, ve které žijeme. Navíc vrcholilo několikaleté sucho.
„Péče o krajinu a postavení lidí v přírodě, to je jedna z klíčových otázek současnosti. Je fascinující, jak jsme my lidé hrubě nepoučitelní ve svých omylech. To se v civilizaci objevuje cyklicky. Dokud nenastane katastrofa, která se týká všech, do té doby to setrvačností a pohodlností prostě tak nějak jde. Ale ono to nejde,“ přemýšlí o civilizačním tlaku na přírodu Sláma.
Jedna z hlavních postav filmu, dospívající Žofka, uteče z uzavřené komunity vesnice, opustí rodinu a přidá se k protestnímu klimatickému hnutí Extinction Rebellion. „Mladým lidem, kteří jdou do protestů za klima, jako to dělá Extinction Rebellion, jsem spíš vděčný, že do toho jdou,“ říká režisér a dodává, že role burcování společnosti je sice důležitá, ale má své meze co do konstruktivity.
„Vzhledem ke komplexitě problému je jakýkoli extrémní a fundamentální postoj zničující. Všichni musí ubrat a slevit ze své rétoriky, trošičku zpokornět. To je prostředí, ve kterém mohou vznikat řešení. Není to ale jedno řešení. Jsou to miliardy malých věcí. Musí tam být upnuté lidské vědomí,“ popisuje Bohdan Sláma závěr filmu, ve kterém se na produkci orientovaný Viktor usmíří s anticivilizačně naladěným Josefem, který chodí bos a nemá doma elektřinu.
Bohdan Sláma prý environmentálním žalem netrpí. „Velmi dobře vím, jak obrovskou schopnost obnovovat se příroda má,“ uzavírá.
Trpí Bohdan Sláma klimatickou úzkostí? Jak souvisí paliativní péče a umírání doma se stavem životního prostředí? Jak se dostává krajina do filmů Bohdana Slámy? Poslechněte si celé Podhoubí.
Související
-
Kdo maže jedy? Věčné chemikálie v lyžařských voscích, horských říčkách i krevním řečišti
Kdo to s běžkováním myslí aspoň trochu vážně, musí zvolit dobrou mázu. Kdo to myslí s přírodou a s vlastním zdravím aspoň trochu vážně, zpozorní.
-
Má smysl sázet stromy v Česku? Offsety podporují globální jih, klimatickou neutralitu ale nezajistí
Šest tisíc největších společností na světě vyprodukuje ročně 31 miliard tun CO2, což je přes polovinu globálních emisí tohoto skleníkového plynu.
-
Sociolog Vojtěch Pecka se vynořil z klimaskeptické žumpy. Na dně našel knihu Továrna na lži
Jak se stalo, že je téma změny klimatu součástí kulturních válek spolu s nacionalismem, genderem nebo imigrantskou politikou? Poslechněte si Podhoubí.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
