Kdo jsou duchové českých hor? O Krakonošovi a jeho družině s etnologem Pohunkem
Krakonoše možná znáte jako starého pána hor s holí v ruce. V moderních českých pohádkách je zobrazen právě jako bělovousý muž, který chrání svoje teritorium a občas také pomáhá lidem. Vypadal tak ale vždycky? V Hergot!u o něm a dalších nadpřirozených bytostech českých hor mluvil etnolog Jan Pohunek.
Podle Pohunka se podoba a vnímání Krakonoše historicky proměňovala. Nejstarší zmínky o něm pocházejí z 16. století. Nejprve se v literatuře vyskytoval jako duch, který v horách strážil drahocenný poklad a smrtelníky sváděl na scestí.
Líčení Krakonoše jako nebezpečné figury se měnilo postupně. Pozitivnější ztvárnění získává později ve sbírce zábavných povídek německého slezského spisovatele Praetoriuse. Krakonoš už lidem jen neškodí, spíše si z nich tropí žerty. Na konci 19. století se z Krakonoše stává pohádková postava, která bojuje proti zlu.
Jaké další bytosti patří do Krakonošovy družiny? Které české hory mají jako ducha ženu? Jak se duchové do hor vůbec dostali? A proč jako lidi máme potřebu vyfantazírovat podobné bytosti? Skrývá se za tím něco hlubšího?
Související
-
Pojídač hříchů, lovec kněží a ti druzí. Etnolog Jan Pohunek o bizarních povoláních
Nová kniha etnologa Jana Pohunka Bizarní a zaniklá povolání se zabývá podivnými profesemi napříč historií. Najdeme v ní povolání zcela světská i související s náboženstvím.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
