Když jsem se v padesáti rozhodoval, co dál dělat. Jak si vybrat povolání a neplnit očekávání rodičů?
„Z psychologického hlediska je první krok vybrat si povolání sám za sebe, ne podle přání rodičů,“ říká v magazínu Balanc psycholožka a psychoterapeutka Natália Schwab Figusch. Svět zaměstnání nebyl nikdy pestřejší, jenže pracovní trh se neustále mění. Přesto už od středoškoláků očekáváme, že si vyberou budoucí povolání. Pro rozhodnutí je důležité poznat sám sebe, nabrat zkušenosti, a ne si jen představovat, co by nás bavilo nebo v čem bychom se cítili dobře.
„Některé děti vědí už kolem sedmi, osmi let věku, čím se chtějí stát. Ale pro většinu je i v osmnácti brzo. Občas na to lidé přijdou až v padesáti.“ Je zvláštní, jak často se při seznámení ptáme, čím se živíme. Jako by povolání bylo to nejdůležitější v životě člověka. Pracovní identita je součástí celkové identity člověka. Pokud se příliš ztotožníme se svým povoláním, lpíme na něm a na statusu, který nám přináší, může to být projev problému. Strachu ze sebe, ze světa kolem, obrany před myšlenkami méněcennosti nebo složitostí světa.
„Na pohovorech je podezřelé, když někdo tvrdí, že chce pracovat s lidmi. Je to totiž hrozně složité.“ Poznat, co nám v životě půjde, na co máme talent a bude nás naplňovat, je z velké části praktický úkol. Různé testy a konzultanti mohou pomoci, ale nic nenahradí vlastní zkušenost. Pro středoškoláky je dobré, když chodí na brigády, stáže, cestují. Setkají se světem práce brzo a v rané dospělosti už mají alespoň nějaké zkušenosti. Neměli bychom ale lpět na představách o sobě. Když zjistíte, že pro vás práce s lidmi není, netlačte na pilu. Je to cesta k vyhoření, velkému stresu, který se projeví někde jinde. Pokud musíte pracovní stres a vliv prostředí chodit zapíjet alkoholem, jde o špatný signál.
„V práci někdo tráví 8–10 hodin. Zahodit tolik času, jenom abychom si dokázali, že splňujeme nějaký sebe-ideál, je hrozná škoda.“ Ideální je, když nás práce baví. Neznamená to ale, že budeme nonstop skákat radostí. Důležité je, aby práce naplňovala. Práce, která baví a naplňuje, nemusí být vždy příjemná, vlastně může být velmi těžká. Nenechme se také překvapit tím, že se naše pracovní preference mění. Svět, ve kterém chodíte 50 let do jedné kanceláře nebo závodu, je pryč. Druhým extrémem je naopak častá obměna pozice, u zaměstnavatelů to nebudí dobrý dojem.
Pusťte si více o výběru a změně povolání v celém záznamu pořadu Balanc.
Přijďte se setkat s tvůrcem magazínu Balanc Petrem Bouškou na Podcast Session 30. září do Kasáren Karlín. Vstup je zdarma a bez registrace. Více se dozvíte zde.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
