Má smysl sázet stromy v Česku? Offsety podporují globální jih, klimatickou neutralitu ale nezajistí
Šest tisíc největších společností na světě vyprodukuje ročně 31 miliard tun CO2, což je přes polovinu globálních emisí tohoto skleníkového plynu. Tyto společnosti jsou zároveň součástí iniciativy Science Based Targets, ve které se zavazují k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Cesta vede přes správné řízení uhlíkové stopy – měření, vyhodnocování a snižování. Offsety jsou spíš doplňkovou aktivitou.
Offsetování by se česky přeložilo jako kompenzace. V případě uhlíkové stopy jde o množství emisí, které se pomocí kompenzace podaří uložit nebo předejít jejich vzniku. Existují dva druhy offsetů. Buď se uhlík uloží do biomasy a do půdy, nebo jde o zamezení vzniku uhlíku. První typ se obvykle týká zalesňování nebo zlepšení managementu lesa, ale i o podporu regenerativního zemědělství.
Než se podnik dostane k offsetům, které jsou spíš podpůrným nástrojem při snižování emisí, je třeba za využití správné metodiky emise změřit a spočítat, a pak nastavit systém snižování. Tomu se říká řízení uhlíkové stopy (CFM – carbon footprint management).
„Jakákoli uhlíková stopa má Scope 1 – to jsou přímé emise, třeba zplodiny, pokud topím ve firmě plynem. Scope 2 je obvykle nakoupená elektrická energie. Tady se dá redukovat CO2 jednoduše tím, že se plyn převede třeba na tepelné čerpadlo a elektřinu kupujeme z obnovitelných zdrojů,“ říká Ondřej Tarabus, ředitel klimatického programu neziskové organizace Preffered by Nature, a dodává: „Složitější je Scope 3. To jsou emise, které vznikají před tím, než se zapojí naše společnost a po ní. Scope 3 dělá často až 80 % emisí.“
V CFM se pracuje s uhlíkovými kredity, to je měrná jednotka nebo token, který je ekvivalentem uložené tuny CO2. Offsety pak kompenzují emise, kterých už se v současnosti nedá jinak zbavit. Podle Tarabuse existuje velká kritika uhlíkových offsetů – nejvíc těch, které jsou spojeny s přírodou. Těch je ale menšina. „Asi 60 až 70 % offsetů pochází z jiných oblastí, jde o obnovitelné zdroje, zlepšené odpadové hospodářství, nebo domácnosti. Není to o sázení stromů,“ myslí si odborník na snižování uhlíkové stopy.
Čtěte také
Offsety by měly mít ještě kromě ochrany klimatu i jiné benefity, jako je sociální podpora. Nejkvalitnější projekty bývají z oblastí globálního jihu. Offsety jsou silné v tom, že fungují jako finanční nástroj, který umí dostat peníze do míst, kde obvykle chybí. „Kdybych chtěl sázet v Česku stromy do lesa a prodávat to jako uhlíkový projekt, tak nesplňuju podmínku adicionality. Strom na tom místě má být zasazen ze zákona. Proto žádný uhlíkový projekt v Česku momentálně není. Je složité sázet nové lesy,“ uzavírá Ondřej Tarabus.
Proč chtějí české firmy offsetovat spíš u nás? Jak do systému vstupují emisní povolenky? Kolik CO2 uloží hektar nového lesa? Poslechněte si celé Podhoubí.
Související
-
Hyzdí Šumavu mrtvé stromy? Naopak. Jsou zásadní pro obnovu pralesa a horských smrčin
Když v roce 2007 sfouknul orkán Kyrill na Šumavě asi milion kubíků dřeva, ochránci se přeli s lesníky, co dál.
-
Vášeň a dřina. Tahání dřeva s koněm je vzácnost, pro les ale neexistuje nic lepšího
Libor Bednář má čtyři plemenné hřebce českomoravského belgika. V městských lesích na Žambersku jsme spolu natáčeli Podhoubí při práci s desetiletým hnědákem Kubou.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.