Hyzdí Šumavu mrtvé stromy? Naopak. Jsou zásadní pro obnovu pralesa a horských smrčin

8. prosinec 2020

Když v roce 2007 sfouknul orkán Kyrill na Šumavě asi milion kubíků dřeva, ochránci se přeli s lesníky, co dál. Nakonec na velké části padlý les zůstal ležet a správci národního parku jsou po třinácti letech přesvědčení, že to bylo dobré rozhodnutí. Les se hezky zmlazuje a zvedly se počty vzácných pralesních druhů.

„Většina problému bezzásahovosti je kulturní problém. Lidé nejsou zvyklí na smrt a na mrtvé stromy,“ říká vedoucí odboru ochrany přírody Národního parku Šumava Martin Starý. „Je třeba akceptovat to, že smrt k životu patří, naopak pro plno druhů je klíčová. Když mrtvé dřevo z ekosystémů odvážíme, ochuzujeme ho o hodně velký podíl druhů,“ dodává.

„Je to obdoba toho, co se děje v tajze běžně. Tajga není nikdy statická, vždycky je dynamická. Přijde nějaká kalamita, vytvoří podmínky pro některé druhy a ty se tam namnoží,“ vysvětluje zoolog Vladimír Dvořák. Ukazuje to na příkladu brouka kornatce. Ten nebyl na Šumavě k nalezení skoro sto let, naposledy se o něm vědělo v roce 1907, necelých čtyřicet let od ničivé větrné bouře, která v roce 1870 sfoukla velkou část původní Šumavy, jak to sugestivně vylíčil Karel Klostermann v románu Ze světa lesních samot. Populace kornatce je schopna klidně sto let chřadnout a čekat na svoji další příležitost.

Hyzdí Šumavu mrtvé stromy? Naopak. Jsou zásadní pro obnovu pralesa a horských smrčin

I les po letech decimace znovu vzkvétá. V místech kolem Ptačí skály kousek od Trojmezné sice stojí holé šedé kůly mrtvých stromů, mezi nimi ale nahusto rostou mladé smrky, které postupně doplní vrchní stromové patro.

K čemu jsou dobré vyvrácené stromy v bezzásahových zónách? Jak si příroda poradí s velkými větry a gradacemi kůrovce? Jaký je vývojový cyklus perlorodky a proč se ve Vltavě zatím nemohou množit? Pusťte si celý díl magazínu Podhoubí.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.