Hyzdí Šumavu mrtvé stromy? Naopak. Jsou zásadní pro obnovu pralesa a horských smrčin
Když v roce 2007 sfouknul orkán Kyrill na Šumavě asi milion kubíků dřeva, ochránci se přeli s lesníky, co dál. Nakonec na velké části padlý les zůstal ležet a správci národního parku jsou po třinácti letech přesvědčení, že to bylo dobré rozhodnutí. Les se hezky zmlazuje a zvedly se počty vzácných pralesních druhů.
„Většina problému bezzásahovosti je kulturní problém. Lidé nejsou zvyklí na smrt a na mrtvé stromy,“ říká vedoucí odboru ochrany přírody Národního parku Šumava Martin Starý. „Je třeba akceptovat to, že smrt k životu patří, naopak pro plno druhů je klíčová. Když mrtvé dřevo z ekosystémů odvážíme, ochuzujeme ho o hodně velký podíl druhů,“ dodává.
„Je to obdoba toho, co se děje v tajze běžně. Tajga není nikdy statická, vždycky je dynamická. Přijde nějaká kalamita, vytvoří podmínky pro některé druhy a ty se tam namnoží,“ vysvětluje zoolog Vladimír Dvořák. Ukazuje to na příkladu brouka kornatce. Ten nebyl na Šumavě k nalezení skoro sto let, naposledy se o něm vědělo v roce 1907, necelých čtyřicet let od ničivé větrné bouře, která v roce 1870 sfoukla velkou část původní Šumavy, jak to sugestivně vylíčil Karel Klostermann v románu Ze světa lesních samot. Populace kornatce je schopna klidně sto let chřadnout a čekat na svoji další příležitost.
I les po letech decimace znovu vzkvétá. V místech kolem Ptačí skály kousek od Trojmezné sice stojí holé šedé kůly mrtvých stromů, mezi nimi ale nahusto rostou mladé smrky, které postupně doplní vrchní stromové patro.
K čemu jsou dobré vyvrácené stromy v bezzásahových zónách? Jak si příroda poradí s velkými větry a gradacemi kůrovce? Jaký je vývojový cyklus perlorodky a proč se ve Vltavě zatím nemohou množit? Pusťte si celý díl magazínu Podhoubí.
Související
-
Technokraté proti zeleným límečkům. Spor o stavění přehrad ukazuje nejednotnost v otázkách klimatu
Po oživení nápadu na vybudování plavebního kanálu Dunaj–Odra–Labe přišla vláda na podzim ještě s jedním příspěvkem do vodohospodářské politiky státu.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
