Často mají dvojí identitu, jednu v klubu a jednu v soukromí. Dlouhodobě to nese určitou míru stresu
„Klientky mi často opakují, že si pro tuhle profesi vytvořily dvojí identitu. Jinou osobnost, která nějak funguje v klubu, třeba jí dají jiné jméno, používají třeba jiný parfém, jinak se oblékají, líčí. A dochází tak k nějakému odpojení,“ říká v Moderní lásce terapeutka spolupracující s Rozkoší bez rizika Markéta Šetinová. O specifikách sexuální práce a platformách typu OnlyFans mluví v bonusové epizodě série Slast vědkyně Michaela Šaradín Lebedíková.
Markéta: Tohle odpojení má v něčem obrovské dopady, jak já vnímám sama sebe, jaký mám vztah k tělu, sama k sobě obecně. Na druhou stranu si nemyslím, že to je jenom něco škodlivého nebo patologického. Často i tuhle jejich druhou osobnost, druhou verzi sama sebe využíváme i pro posílení nějakých dovedností v jiných životních rolích. Hodně žen se dokáže v klubu nebo v práci chovat velmi sebevědomě, ale v dalších aspektech jejich života to třeba není tak jednoduché. Tak využíváme to, co vlastně ony nějak umí, a snažíme se to rozšířit i na další situace v jejich životě, kde by to mohlo být užitečné.
Čtěte také
Michaela: Například něco podobného můžeme vidět na obě strany. Jednak tvůrkyně obsahu pro dospělé Mia Khalifa, které se vlastně nedaří svou pornografickou minulost nějakým způsobem oddělit, ale tam je zajímavé, že do jisté míry z ní čerpá. Ačkoli s ní nechce mít moc společného, tak se často prezentuje jakoby sexy dojmem, aby odprezentovala jiné aspekty svojí práce. Na druhou stranu můžeme pozorovat úspěch třeba Julie Fox, která začínala jako domina v klubu v New Yorku. Ta se tím vlastně netají, čerpá i z té svojí zkušenosti. V dalších svých projektech, které se týkají například módy nebo obecného influencingu. Napsala o tom biografii a patří mezi úspěšné ženy, které z toho dokázaly udělat nějakou svou přednost. A možná i tím, že se se svou minulostí takto jakoby v uvozovkách veřejně vypořádaly, tak nedávají prostor jiným lidem používat to proti nim.
Petr: Mně se líbí ten rozměr toho, že to může být jakési posilování kompetencí a sebevědomí, které jsou pak přenositelné do jiných oblastí našeho života. A že tím to může být růstové a zdravé.
Markéta: Na druhou stranu mám pocit, že okolí nám to často nedělá úplně jednoduché, že aby tam ten moment mohl být, tak mám pocit, že teď to vyžaduje v tomhle prostředí velmi silnou osobnost a schopnost si to ustát, protože i když spoustakrát bylo zmíněno, že výzkumy minimálně v Česku jsou velmi liberální, tak rozhodně skrz tu zkušenost svých klientek nemám pocit, že by na to to okolí reagovalo dobře. Většinou to úplně podporující není a naopak je to něco, s čím ta klientka se musí celkem prát.
Poslechněte si speciální díl podcastu Moderní láska, který vznikl jako bonusový obsah k sérii SLAST. Jak se sexwork promítá do duševního zdraví a vztahů lidí, kteří v něm působí?
Související
-
Ženská sexualita je stále pole pro objevování. Omezují ji stereotypy, tlak na výkon a biologie
Ženy dosahují orgasmu méně častěji než muži. Souvisí to s tlakem na výkon a stereotypy. Hostem Moderní lásky byla Lucie Krejčová z Národního ústavu duševního zdraví.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.